Národní park České Švýcarsko
Národní park České Švýcarsko je naším nejmladším národním parkem. Byl vyhlášen k 1. 1. 2000 jako čtvrtý národní park České republiky. Jeho rozloha je 80 km2 a při státní hranici s Německem navazuje na Národní park Saské Švýcarsko (93 km2). Ten byl vyhlášený v roce 1990 a je jediným národním parkem v Sasku a jediným skalním národním parkem v Německu. Celý tento komplex se někdy nazývá Česko-Saské Švýcarsko.
Až do poloviny 15. století zde byly téměř neprostupné lesy a skály Labských pískovců, které byly součástí pohraničního hvozdu Českého království. Chebská smlouva z roku 1459 určila průběh hranice mezi Čechami a Saskem a dodnes se v podstatě nezměnila. Snahy o velkoplošnou přeshraniční ochranu přírody a krajiny sahají do počátku čtyřicátých let 20. století. Tehdy byla zřízena velkoplošná ochrana toku Labe a jeho blízkého okolí v úseku mezi Litoměřicemi a Riesou. Od druhé poloviny padesátých let minulého století sondovali čeští a sasští ochránci přírody možnost zřízení přeshraniční ochrany přírody a krajiny.
Po vyhlášení Chráněné krajinné oblasti Saské Švýcarsko (Landschaftsschutzgebiet Sächsische Schweiz, 1956) přislíbilo Československo zřízení chráněné krajinné oblasti v Českém Švýcarsku. Měla podél státní hranice přímo navazovat na saskou CHKO. Podařilo se to v roce 1972 vyhlášením Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce. Při slavnostním vyhlášení Národního parku Saské Švýcarsko v roce 1990 oznámil ministr životního prostředí ČSFR Ivan Dejmal záměr zřídit Národní park České Švýcarsko, navazující na příhraniční část právě vyhlašovaného národního parku saského.
Hlavním posláním obou národních parků je ochrana území s unikátní geomorfologií pískovců a na ni navázanou rozmanitost ekosystémů – rostlinných a živočišných druhů. Území geomorfologického celku Labských pískovců, rozkládajícího se po obou stranách hranice, má rozlohu 700 km2. Na české i saské straně jsou národní parky obklopeny chráněnými krajinnými oblastmi. Celek národních parků České a Saské Švýcarsko představuje reprezentativní ukázku kvádrových pískovců české křídové pánve. V rámci Evropy německá i česká část Labských pískovců vytváří jedno z nejdůležitějších evropských pískovcových území. Morfologické bohatství tohoto regionu leží jak na české, tak i na německé straně.
Česká oblast je méně osídlena a nebyla v uplynulých desetiletích příliš navštěvována. Zvláštní typ historicity, který odpovídá duchu této krajiny – totiž převisy s mezolitickým osídlením, pravděpodobné prehistorické skalní svatyně, drobné strážní hrádky, smolné pece, milíře, lesní sklárny a drobné plastiky lidového baroka, dotvářejí přírodní ráz krajiny Českého Švýcarska.
Celé Česko-Saské Švýcarsko patří k tradičním a nejznámějším oblastem turistiky ve Střední Evropě. Tato tradice má své počátky již v období romantismu, kdy toto území „objevili“ švýcarští a němečtí romantičtí malíři. O název název Saské Švýcarsko se zasloužili švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff. Tito malíři působili na Akademii v Drážďanech a malovali krajinu podél Labe. Ta jim připomínala domovinu. V této době vznikl romanticky zabarvený název oblasti Saské Švýcarsko, později též České Švýcarsko.
V Česko-Saském Švýcarsku tvořil i jeden z nejslavnějších krajinářů všech dob Caspar David Friedrich (1774-1840).
Není jistě bez zajímavosti, že nejstarším horským spolkem na území dnešní ČR, založeným po vzoru alpských spolků, byl právě Horský spolek pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz založený 1878 v Děčíně). Tento horský spolek společně s Horským spolkem pro nejsevernější Čechy (Gebirgsverein für das nördlichste Böhmen) se významně zasloužil o zpřístupnění Českého Švýcarska pro účely turistického ruchu. Velké zásluhy na rozvoj turismu měli rovněž zdejší majitelé panství Kinští a Clary-Aldringenové.
Po roce 1945, kdy došlo k vysídlení německého obyvatelstva, majícímu v této části Čech drtivou většinu, došlo k výraznému přerušení kontinuity v kulturně-historickém vývoji Českého Švýcarska. V pohraničním pásmu zanikly celé osady (Zadní Jetřichovice a Zadní Doubice) a mnohé další turistické objekty. Na desítky let byly zpřetrhány těsné vazby na Saské Švýcarsko a především u nás všeobecně poklesla známost tohoto kraje. Až v 90. letech, v souvislosti s politickými změnami ve Střední Evropě a zejména se zřízením Národního parku Saské Švýcarsko, dochází k postupnému znovuobjevování Českého Švýcarska, které vrcholí vyhlášením našeho národního parku v tomto regionu.
Národní park České Švýcarsko zasahuje do území 9 samosprávných celků, tj. města Krásná Lípa (s Kyjovem a Vlčí Horou) a města Chřibská, dále obcí Hřensko (s Meznou), Janov, Růžová (s Kamenickou Strání), Srbská Kamenice, Jetřichovice (s Vysokou Lípou, Všemily a Rynarticemi), Doubice a Staré Křečany (s Brtníky a Kopcem). Sídlem správy národního parku je město Krásná Lípa.
[1] Národní park České Švýcarsko - web [2] Národní park České Švýcarsko – Wikipedie [3] Drobné kulturní památky v Národním parku České Švýcarsko - publikace