Když na vyhlídky, tak z Jetřichovic.
Z Jetřichovic se můžeme vydat na tři historické vyhlídky.
Nejznámější je asi Mariina skála, či Mariina vyhlídka. Vyhlídka je skalnatý pískovcový suk, vzdálený asi 1 km severně od Jetřichovic. Tvoří ho tři pískovcové hroty, z nichž prostřední ve výšce 247 metrů se dříve jmenoval Velký Ostrý. V roce 1856 nechal na vrcholku postavit Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský chatku, která měla sloužit pro kratochvíli šlechty. Zároveň byla byla využívaná jako stanoviště protipožárních hlídek. V případě zájmu mohli turisté požádat lesmistra o zapůjčení klíčů.
Z podnětu knížecího úředníka Karla Hickische byl Velký Ostrý (Grosser Spitziger) přejmenován na počest novomanželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské, rozené z Liechtensteinu, na Fürstin Marienfelsen. Původně „letohrádek ve stylu řeckých svatyň“ byl postaven dle návrhu tesařského mistra Franze Fischera z České Kamenice. Chatka v průběhu let několikrát několikrát vyhořela, ať již od blesku, anebo zaviněním návštěvníků. Vždy byla ale obnovena. V roce 2005 následkem nedbalosti návštěvníku chatka a okolní lesy shořely. Požár byl pozorován až u nás na Telenci. V roce 2006 byl přístřešek znovu obnoven. Koncem února 2021 byl na skálu usazen nový altán, který je kopií původní stavby z 19. století.
Přístup na vrcholek je opatřen schody a žebříky. Když je turista nepozorný, může být výstup nebezpečný. Je ale odsud nádherný výhled na Jetřichovice, Lužické hory se Studencem, České středohoří, Růžovský vrch a stolové hory na levém břehu Labe.
K další vyhlídce se vydáme přes Tokaniště, někdy nazývaném Balzerův tábor (Balzers Lager – nemovitá kulturní památka). Jedná se o velký skalní převis v jihovýchodním úbočí návrší. Na stěně převisu jsou tři pamětní nápisy.
Lidová tradice spojuje název převisu s údajným jménem vůdce místních obyvatel, kteří se zde měli skrývat před drancujícími vojsky v době třicetileté války. Název spíše souvisí s lovem tetřevů (balzen = tokat). Jako úkryt ve válečných dobách však převis skutečně sloužil. Svědčí o tom nápis z roku 1632. Později využíval převis lesní personál při povinném zjišťování počtu a polohy tokajících tetřevů, možná jako odpočinkové místo i pro vrchnost při jejich následném lovu. Z té doby zřejmě jméno pochází. V 19. stol. byl v převisu sezónní výčep. Stávaly zde stoly, lavice a návštěvníky často vítali muzikanti.
Vilemína stěna je skalní ostroh, vypínající se nedaleko Jetřichovic. Původně byl nazýván Černá stěna. Na vrcholku byl vybudován vyhlídkový altán v podobě Poustevny s křížem. Kdy přesně altán vznikl není známo, ale určitě až po roce 1825. Majitel českokamenického panství kníže Rudolf Kinský se oženil s Wilhelminou, rozenou Colloredo-Mansfeld a na její počest byla vyhlídka pojmenována (Fürstine Wilhelminenwand). Původní podobu si „poustevna“ navzdory četným rekonstrukcím udržela až do konce 19. století. Počátkem 20. století byla nahrazena jednoduchým přístřeškem, který shořel na přelomu padesátých a šedesátých let. Obnoven již nebyl. Úchvatný výhled na okolní skály a domky rozeseté v údolí však zůstal.
Další vyhlídkou v okolí Jetřichovic je Rudolfův kámen, zvaný také Ostroh. Dříve byl na mapách označován jako Jetřichovický kámen. Od roku 1824 nese vrchol jméno Rudolfa knížete Kinského (Fürst Rudolfstein), který v tomto roce skálu navštívil a později zde nechal vybudovat přístřešek. Stojí na skále s výrazné železitou inkrustací v podobě lišt a desek. Zda jednoduchá dřevěná chatka na vrcholu vznikla již téhož roku nebo později není známo, každopádně v roce 1842 již byla opravována. Původně sloužila jako jedna z klíčových protipožárních pozorovatelen. Stále více se toto místo však stávalo oblíbeným turistickým cílem. Přístup na vrcholek je částečné zajištěn železnými žebříky a přístup je poměrně obtížný. Současný přístřešek byl postaven v roce 1993.
Malá zajímavost. Všechny tři zmiňované vyhlídky spojuje červená turistická značka, která je součástí evropské dálkové trasy E3.
Pokud máte pocit, že počet vyhlídek byl nedostatečný, můžete se při zpáteční cestě ještě vypravit z Jetřichovic na vyhlídku Treppenstein.
[1] Růžička J., Jordáková J.: Národní park České Švýcarsko do kapsy. ISBN 80-7309-325-1