Krásná Lípa – historie
Krásná Lípa je město, ležící v široké kotlině na horním toku Křinice, asi 6 km jihozápadně od Rumburka a 8 km západně od Varnsdorfu. Jeho součástí jsou dnes také osady Krásný Buk, Dlouhý Důl, Kyjov, Hely, Kamenná Horka, Sněžná, Vlčí Hora a Zahrady.
Krásná Lípa byla založena někdy ve 2. polovině 13. století na rozsáhlém, ale málo osídleném majetku rodu Ronovců. První osadníci sem přišli pravděpodobně z Horních Frank, ležících západně od Chebska. Původní vesnice byla rozdělena asi na 30 dlouhých lánů, kolmých k toku Křinice. Dva největší patřily rychtářovi, jeden byl určen k obživě faráře.
Brzy po založení vsi zřejmě vznikl v jejím sousedství hrad Krásný Buk a spolu s ním snad i stejnojmenná vesnice, písemně doložená až roku 1485. Jinak byl kraj osídlený řídce. V okolních lesích už kolem roku 1300 byly sklářské hutě, jejichž zbytky byly nalezeny například u Vlčího hrádku.
Písemně je Krásná Lípa poprvé doložena až roku 1361 jako farní ves na tolštejnském panství. Jeho majitelem byl v té době Vaněk z Vartenberka. Kolem roku 1400 panství přešlo do rukou Berků, kteří za husitských válek stáli nejprve na straně lužického Šestiměstí, ale později uzavřeli s husity smír a začali podnikat loupežné výpady do Lužice. S lužickými městy válčili i Vartenberkové, jimž tolštejnsko – šluknovské panství připadlo po konfiskaci majetku Albrechta Berky z Dubé v roce 1463. Po odvetných výpravách Lužičanů se ale loupeže přestaly vyplácet a roku 1471 musel zadlužený Kryštof z Vartenberka panství prodat saským vévodům Arnoštovi a Albrechtovi. Kraj byl tehdy po dlouhých válkách zchudlý a mnohé usedlosti i vesnice zůstaly opuštěné.
V roce 1481 koupili panství Šlejnicové, kteří podporovali rozvoj obchodu a řemesel. Obyvatelé si v té době začali přilepšovat domácím spřádáním lnu. Když byl roku 1515 založen v Rumburku cech tkalců plátna, stal se jeho členem i jeden tkadlec z Krásné Lípy. Později se tkaní v Krásné Lípě rozšířilo. Tradiční obživou se také stalo niťařství a bělení plátna.
Po roce 1521 se začalo ze Saska šířit náboženské učení Martina Luthera a o 30 let později už prakticky celá obec vyznávala novou víru. Šlejnicové sice zůstali katolíky, ale k luteránům byli tolerantní. Po smrti Jiřího Šejnice v roce 1566 převzal rumburské panství s Krásnou Lípou nejmladší syn Jindřich. Roku 1570 ale musel Jindřich panství kvůli dluhům prodat svému příbuznému Kryštofovi, který o tři roky později odprodal Krásnou Lípu, Krásný Buk, Chřibskou Novou Ves, část Horního Podluží a lesy až k pozdějšímu Kyjovu majitelům sousedního kamenického panství Jindřichovi a Abrahamovi z Vartenberka. Vartenberkové ale nebyli dobří hospodáři a tak i oni museli po čase zadlužené panství prodat. V roce 1614 je koupil Radslav starší ze Vchynic a Tetova. Tento rod byl od roku 1619 uváděn jako rod Kinských. Panství patřilo tomuto rodu až do zrušení vrchnostenské správy v roce 1848.
Po bitvě na Bílé Hoře začala třicetiletá válka a zároveň s ní silná rekatolizace země. Roku 1624 byli císařským dekretem vypovězeni z Čech všichni nekatoličtí duchovní, s nimiž odešlo i mnoho věřících. Protože katolických kněží bylo málo, zůstal krásnolipský kostel bez duchovního a roku 1651 se stal filiálním kostelem farnosti v Chřibské. Obec se po třicetileté válce rozvíjela poměrně rychle. V roce 1713 už měla 153 domů a 1113 obyvatel. Osídlení se rozšiřovalo také do okolí, kde vznikly nové vsi Dlouhý Důl, Sněžná, Vlčí Hora a Zahrady.
Na žádost hraběte Filipa Josefa Kinského byla Krásná Lípa privilegiem císaře Karla VI. ze 3. srpna 1731 povýšena na městečko. Téhož roku hrabě přijal do svých služeb anglického textilního odborníka Johna Barnese, který zde založil manufakturu na přízi. Roku 1733 bylo městečku uděleno právo na trhy. V jeho středu bylo vyměřeno čtvercové náměstí, které bylo brzy obestavěno novými městskými domy. V roce 1739 byla stržena i stará rychta v severozápadním rohu náměstí a na jejím místě byl postaven nový patrový dům s podstávkou, který tu stál až do roku 1904.
V letech 1754 – 58 byl také postaven nový kostel, který byl záměrně orientován k severu, aby jeho průčelí směřovalo k náměstí. Městský ráz postupně získala i hlavní ulice k České Kamenici. Rozvoj městečka narušily prusko-rakouské války v letech 1757 a 1778, při nichž docházelo k rekvizicím a drancování. O rok později podnikl císař Josef II. inspekční cestu po severních Čechách, během níž navštívil 21. září 1779 i Krásnou Lípu.
Roku 1766 byl v Krásné Lípě založen cech punčochářů a později tu vznikala bělidla a textilní dílny. V 1. čtvrtině 19. století už byla Krásná Lípa důležitým střediskem textilní výroby a obchodu. O jeho rozvoj se významně zasloužil i zdejší mecenáš Carl August Dittrich. V městečku bylo vybudováno přes 20 bělidel, 12 barvíren, 13 punčochářských podniků a 1 kartounka. Do poloviny 19. století přesáhl počet obyvatel 4 tisíce.
Na katastru městečka vzniklo také několik nových osad. U císařské silnice do České Kamenice vyrostla osada Falkenhain a v jejím sousedství při silnici do Doubice osada Neuforstwalde. Její první dům postavil už roku 1715 myslivec Daniel Grohmann. Na hranici s Krásným Bukem byla před rokem 1833 založena osada, pojmenovaná podle své polohy na starém průhonu pro dobytek Viebigtal. Její název se ale v nářečí četl Fibichtal a po roce 1945 byl počeštěn na Fibichovo údolí. Na východním okraji obce směrem ke Studánce vznikla skupina domů, zvaná Neuschönlinde. Asi 2 km za městem při císařské silnici do Rumburka vyrostla osada Schönlinder – Klause, nazvaná po roce 1945 Poustka. Se všemi osadami měla Krásná Lípa v roce 1869 celkem 6252 obyvatel. Téhož roku byla uvedena do provozu železnice z České Lípy do Rumburka. O rok později, 5. června 1870, byla Krásná Lípa povýšena na město.
V roce 1871 byla otevřena škola, rozšířená roku 1886 přístavbou postranních křídel. Vyučování je v Krásné Lípě doloženo už za Šlejniců a v roce 1653 měla škola vlastní budovu. Roku 1734 pro ni byl postaven větší dřevěný dům a v letech 1825 – 1871 se učilo ve zděné budově na náměstí.
Ve 2. polovině 19. století se začala výrazněji rozvíjet turistika. Dne 23. srpna 1885 byl v Krásné Lípě založen Horský spolek pro nejsevernější Čechy. Jeho pobočky později vznikly ve více než dvaceti okolních obcích. Spolek se velmi aktivně věnoval turistickému zpřístupňování krajiny Šluknovska a Lužických hor.
V roce 1903 byly osady Falkenhain, Neuforstwalde, Fiebigthal, Neuschönlinde a Schönlinder Klause připojeny k městu a roku 1910 dosáhla Krásná Lípa nejvyššího počtu 6930 obyvatel. S Krásným Bukem, Kamennou Horkou a Helami měla ještě o tisíc obyvatel více. V době před 1. světovou válkou vznikla nová zástavba na jižní straně města, směrem k Falkenheinu a Neuforstwalde. Už v roce 1894 byla vídeňskou firmou Kameneczky, Mayer a spol. uvedena do provozu elektrárna a ve městě bylo zavedeno pouliční osvětlení. V roce 1910 byl také vybudován vodovod, využívající vodní zdroje pod Jedlovou.
Ve 20. letech pracovala ve městě řada textilních a strojírenských továren, koželužna i jiné podniky. Byly tu také dvě pily, mlýn, mlékárna a pivovar Häussler, založený roku 1878. Za hospodářské krize řada továren zanikla, ale i přesto Krásná Lípa zůstala až do 2. světové války významným průmyslovým městem.
Po odsunu původních německých obyvatel v letech 1945-1946 došlo ke značnému úpadku města a počet obyvatel se snížil asi na polovinu. Později bylo ve městě zbořeno přes 300 zchátralých a opuštěných domů, demolicím přitom podlehla i jihozápadní část náměstí.
V roce 2000 se Krásná Lípa stala sídlem Národního parku České Švýcarsko a město začalo znovu ožívat. Řada zanedbaných domů byla opravena a obnovy se dočkal i městský park. Dostavěn byl také jihozápadní roh náměstí, kde vznikl po roce 2005 dům Českého Švýcarska a v květnu 2013 byl vedle něj otevřen moderní hotel.
[1] Krásná Lípa - Lužické hory - web Zpracované podle Lužické a Žitavské hory [2] Klos R.: Přehled dějin města Krásné Lípy s okolím do konce třicetileté války. Město Krásná Lípa 1997 [3] Strašil S.: Krásná Lípa očima pamětníka. Město Krásná Lípa 2006 [4] Krásná Lípa - web