Skalní hrad, o kterém se ví, jak se jmenoval.
Území severní části Českého království kolonizoval ve 12. – 13. století rod Michalovců.
Ochrannou funkci Kamenického panství v tomto území pravděpodobně plnil skalní hrad Falkenštejn. Sloužil k ochraně České stezky do Míšně a Lužice. Určitou dobu plnil i funkci správní.
Falkenštejn je jeden z mála hradů Českého Švýcarska, u něhož je známo původní jméno. První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1395, kdy byl na hradě hejtmanem Nice Hokacker ve službách Jana III. z Michalovic. Od roku 1406 byl majitelem hradu Hynek Berka z Dubé a po něm jeho synové Jan Berka z Dubé a Jindřich Berka z Dubé. V roce 1428 koupil kamenické panství Zikmund Děčínský z Vartenberka. Vartenberkové na hradě nežili. Během husitských válek na něm sice udržovali posádku, ale po skončení válek hrad zpustl. Falkenštejn se stával sídlem nejrůznějších lapků, v roce 1444 byl obléhán a poškozen. Poslední zprávy o Falkenštejnu jsou z let 1457 a 1460. Po zániku hradu byla skála využívána jako stanoviště požární hlídky.
Zájem o skalní hrádek oživil až romantismus v 19.století, kdy se stává oblíbeným výletním místem. Cílem pro výletníky byl skalní hrádek Falkenštejn. Byl zpřístupněn v roce 1852 díky Vilemíně Kinské, která nechala upravit pro turistiku přístup ke hradu i celý areál.
Vlastní hrad stál na pískovcové skále. Hradní ostroh je rozdělen úzkou spárou západovýchodního směru na dvě zhruba stejně velké části. V jižní stěně východní spáry je vytesána cisterna (snad studna). Stopy po schůdcích pod cisternou jsou interpretovány jako přístup k cisterně z hospodářské části. Přístup na hrad byl pravděpodobně západní spárou. Nástup do ní zprostředkovávala asi 5 m vysoká dřevěná konstrukce přistavěná ke skále. Jsou zde dochovány stopy schodů i možných uzávěrů přístupu.
Zástavba hradu byla soustředěna především na severní skále. Zde je do skály vytesaná obdélníková místnost o rozměrech 12 x 6 m s přístupovou schodišťovou šíjí a s oknem, pravděpodobně hlavní obytná místnost hradu. Dříve byla interpretovaná jako sklep hradního paláce či věže. Poslední výzkumy F. Gabriela nasvědčují tomu, že nad místností žádná další stavba nestála. Pozůstatky místnosti na východní straně jsou nejspíše zbytky hradní kaple. Stavba, která stávala na nejzápadnějším konci skály je označována jako bývalá kuchyně. Byla zde nalezena vypálená maznice a čedičové kameny, jež jsou považovány za zbytek chlebové pece. Na severní i jižní straně skály jsou po celé hradní plošině rozmístěné další reliéfní stopy, schůdky, draže po dřevěném opevnění, podsebití, po plošinách zakrývajících skalní rozsedliny a pravděpodobně i po dalších drobnějších objektech obranného charakteru.
Na přelomu 20. a 21. století probíhal na hradě intenzivní archeologický výzkum. K nejcennějším nálezům patří nález „Falkenštějnské madony“, drobné keramické sošky asi z 15. století.
Poté co byl skalní hrad opuštěn, koncem dvacátého století se mohl na plošinu vyšplhat jen fyzicky zdatný jedinec. Bylo to dost nebezpečné, vím to, protože jsem se o to sám pokusil. Bohumil Kletečka v roce 1974 za to zaplatil životem.
Na podzim roku 2017 byl skalní hrádek Falkenštejn zpřístupněn veřejnosti. Bylo postaveno schodiště na vrchol skály se zbytky hradu, kde byla vybudována vyhlídková plošina z kovových pochozích roštů. Ta chrání skálu před erozí. Zvolené řešení vyvolalo kritické reakce, ale bylo vynuceno stavem měkké a snadno erodovatelné horniny, frekvencí návštěv turistů a potřebou ochránit pozůstatky hradu i prvky živé přírody. Zvolená forma byla asi efektivní z ekonomického hlediska a údržby. Do zdejšího prostředí se však nehodí. Vhodnější provedení bylo na Šaunštějně, bohužel i tam jsou použitypozinkované konstrukce.
Z hradu je krásný výhled na sousední Havraní kameny a do Haťového dolu pod hradem, částečně též na západ na Růžovský vrch a východně na Studenec. Falkenštjn je nemovitá kulturní památka.
Jako na každém hradě, tak i na Falkenšteinu prý straší. Loupežnické bandy na Falkenštejnu ohrožovaly svými výboji okolní vesnice. Dlouho je nebylo možné chytit, až jednou vše vyzradila děvečka z Falkenštejna. Hrádek byl obléhán, dobyt a většina loupežníků byla pověšena. Nakonec došlo i na děvečku, které prý připravili strašnou smrt. Její tělo rozřízli podélně pilou . Za své skutky, však byli potrestání a po své smrti jsou každou noc jako psi štváni ďáblem v podobě myslivce mezi zdejšími divokými skalami až do České Kamenice.
[1] Falknštějn - Wikipedie [2] Belisova N.: Zpřístupnění hrádku Falknštejn u Jetřichovic, str. 20-21 - publikace