Kyjov v Českém Švýcarsku
Kyjov je malá ves, ležící v údolí Křinice asi 3 km západně od Krásné Lípy, jejíž je místní částí. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. Německý název obce „Khaa“ se zpravidla odvozuje od slova „Kaue“, kterým se označoval přístřešek nad šachtou. Na Oederově mapě z roku 1571 je uvedeno „In der kawe“ což by se mohlo vztahovat k jámám a haldám po těžbě železné rudy. Důlní činnost v okolí připomínají také místní jména Železné jámy (Eisengruben) nad začátkem Kyjovského údolí, Zlatý potok (Goldwasser) v Kyjově nebo Zlatá díra (Goldloch) v Dlouhém Dolu.
Jméno obce ale mohlo vzniknout i z označení pastviny krav (Kühau), nebo ze slova „kouwe“ (chřtán), kterým místní lidé označovali skalnatou rokli Sýrového potoka, v níž měl být podle pověsti vchod do pekla.
Český název Kyjov vytvořil roku 1848 František Palacký pro svůj Popis Království českého.
Mezi Kyjovem a Dlouhým Dolem prochází linie lužického přesmyku, rozhraní mezi kvádrovými pískovci a brtnickou žulou. Jižně od údolí se vyskytuje malý ostrůvek jurských vápenců – podobně jako na Vápenném vrchu.
Koncem 16. století byl také na místě dnešní Kyjovské přehrady rybník „Käseteich“, u něhož stála panská pila, opuštěná po smrti posledního pilaře Jakuba Jenzsche v roce 1678.
Bývalý pilařův domek je dnes patrně nejstarším dochovaným domem ve vsi. Vesnice v dnešní podobě ale vznikla až v padesátých letech 17. století, kdy si tkadlec a bylinkář Christoph Riedel postavil v údolí domek. Později postavil ještě domy, čímž položil základ nové obce. Postupně sem přicházeli další obyvatelé, kteří se živili především prací v lese. Později začali pracovat na bělidlech, v místní niťárně nebo v jiných továrnách v Krásném Buku, Krásné Lípě a okolí.
V roce 1785 se v jedné z chalup začalo učit a roku 1881 byla v sedle pod Okrouhlíkem postavena nová školní budova.
V roce 1884 byl v Kyjově založen Horský spolek pro Kyjovské údolí, který se významně zasloužil o zpřístupnění mnoha zajímavých míst, skalních útvarů a vyhlídek v údolí. Jeho zásluhou byla také v roce 1906 otevřena silnička, procházející Kyjovským údolím do Zadní Doubice.
Nedaleko školy je u silnice do Doubice kaple Nanebevstoupení Páně, postavená v roce 1832 na místě starších Božích muk. V září 1980 byla místními lidmi opravena a důkladnou rekonstrukcí prošla v roce 1991, kdy byla upravena i sousední studánka. Spolu s ní byla kaple slavnostně vysvěcena 28. května 1992.
V obci se dochovala řada lidových roubených domů s podstávkou. Bylo tu také několik velkých hostinců, které ale po válce většinou zanikly. Asi nejznámější byl hostinec „U Českého Švýcarska“. Byl v provozu až do Vánoc 1992, kdy vyhořel. U odbočky do Kyjovského údolí stojí hostinec „Na Fakultě“, ve kterém byly před válkou vystavené archeologické nálezy z Kyjovského hradu. Hostinec je výchozím místem do Kyjovského údolí.
V obci se dochovalo také několik křížů. Na návrší mezi Kyjovem a Helami stojí pod dvojicí lip dřevěný Klingenbeckův kříž, který nechal postavit panský myslivec Johann Georg Klingenbeck z Doubice jako poděkování za to, že se mu zahojila prostřelená noha. Kříž byl v roce 1833 renovován a i později se vždycky našel někdo, kdo jej po čase obnovil. Podle pověsti měli být na jeho místě pochováni dva švédští vojáci.
[1] Lužické hory - web [2] Obec Kyjov - web