Místo, kde došlo k „synovraždě“.
Tajemné zříceniny Dolského mlýna nalezneme v hluboké rokli říčky Kamenice v místech, kde se do ní vlévá Jetřichovická Bělá.
První dochované zprávy pocházejí z roku 1515. Od roku 1548 až do 17. století patřil mlýn pod Benešovské panství. Součástí mlýna byla i pekárna. V roce 1696 mlýn zakoupil Johann Krystoph Pohl a až do roku 1910 byl mlýn majetkem tohoto rodu a bylněkolikrát přestavěn.
Mlýn měl tři kola, z nichž dvě poháněla mlecí zařízení a třetí kolo pohánělo pilu. Poloha mlýna na Kamenici nebyla pro majitele žádnou výhrou. Divoké vody říčky byly využívány k plavení dřeva a proto v době, kdy se plavilo dřevo, nemohlo se mlít. Voda spouštěná přes náhon by snížila hladinu říčky. Za porušení této dohody hrozila mlynáři do roku 1743 dokonce pokuta. Tato nepříjemnost byla mlynáři vyvažována právem vyrábět pálenku a pivo.
Roku 1726 mlýn vyhořel, a musel být celý opraven. V letech 1726 – 1727 vyrostlo postupně roubené obytné stavení, mlýn se třemi vodními koly, chlebová pec a hospodářské místnosti pro domácí zvířata. O rok později byl vybudován i můstek přes náhon.
Po roce 1881, kdy byla veřejnosti zpřístupněna soutěska, mlýn velice ožil, protože zde končila trasa pramic proplouvající po Ferdinandově soutěsce. Stál tu také oblíbený výletní Hostinec u Dolského mlýna.
Po skončení druhé světové války opustili Dolský mlýn poslední obyvatelé, nikdo se o stavení nestaral a mlýn začal chátrat. Do dnešní doby zůstalo dochováno z původní stavby pouze torzo obvodových, mechem porostlých zdí a zbytky dlážděné cesty. V roce 2007 byl Dolský mlýn vyhlášen kulturní památkou.
K Dolskému mlýnu je možné se dostat přes Kostelní stezku, kde je ve skále malá skalní kaplička, nebo přímo skalní úžlabinou z Vysoké Lípy.
Dolský mlýn je opředen celou řadou strašidelných historek. Například podle jedné legendy někdy v 16. století zde došlo k rodinné tragédii.
Tehdy mlynářův syn opustil mlýn a odešel do světa na zkušenou. Když se po letech vracel, byl už z něj muž a jeho tvář zdobil plnovous. Nevracel se s prázdnou, nejen že na cestách dospěl v muže, stal se z něj navíc velký boháč. Cestou domů se zastavil v hospodě a vyprávěl sousedům o všem, co ho ve světě potkalo. Navečer vyrazil k mlýnu, byla už tma a on chtěl své rodiče překvapit. Předpokládal, že v noci nebude poznán a tak se nechal ubytovat jako pocestný. Bohatě mlynáři za nocleh zaplatil a uložil se k spánku.
Množství peněz ale mlynáře zaslepilo, a tak spícího pocestného společně se ženou zavraždili a okradli, tělo ještě v noci zakopali v lese. Druhý den ráno se přišel sedlák zeptat, zda-li mají radost ze shledání se synem. S vědomím, že zavraždili vlastního syna, nemohli žít. Prý ještě téhož dne se mlynář oběsil a jeho žena skočila do náhonu. A jak už to tak bývá, dodnes prý po okolí bloudí duch zavražděného mlynářova syna.
Tuto historickou památku nejvíce proslavili filmaři. Točila se zde legendární pohádka Pyšná princezna. V roce 2008 se zde natáčely hned dvě pohádky – Ztracený princ a Peklo s princeznou, kdy ve mlýně dováděli čerti a vozili se na mlýnském kole.
Přiblíženě 500 m od Dolského mlýna proti toku Kamenice je další zajímavost památný strom Královský smrk. Pne se do výšky 27 metrů a jeho kmen má obvod kolem tří metrů a je zde už více než 180 let.
[1] Sojka V.,Dvořák O., Holečková M.: Tajemství říčky Kamenice. berounské nakladatelství MH,2017 [2] Belisova N.: Osud má jméno Dolský mlýn. Megaknihy - web