Zámeček Šternberk
Jihovýchodně od Brtníků byla na náhorní plošině mezi Brtnickým údolím a Richterovým dolem kolem roku 1700 založena obora pro chov jelenů, daňků, srnců a černé zvěře. Na začátku sedmdesátých let 18. století nechal hrabě Franz Wenzel Salm-Reifferscheid postavit v těchto místech lovecký zámeček.
Nazval ho dívčím jménem své manželky Walburgy, rozené ze Šternberka, Šternberkem.
Krom vlastního přízemního zámku, kde byly hraběcí pokoje, tvořily areál ještě další čtyři přízemní kamenné budovy. Dům pro hosty, panská kuchyně, dům lokaje a dům nadlesního a bokem stojící lesovna.
Šternberk byl od počátku zároveň jedním z lesnických center haňšpašského panství. Byly zde stáje, kolny, hrázděná lovecká střelnice, krytá bedněná kuželna, strážnice a kruhový bazén.
Okolí zámečku bylo parkově upraveno do tvaru osmicípé hvězdy. Zámeček se nacházel v průsečíku jírovcových alejí, součástí parkových úprav byl i rybník napájející umělý vodopád.
Po smrti hraběte Franze Wenzela Salm-Reifferscheidta nejevili jeho potomci o zámeček zájem a areál chátral. V průběhu 19. stol. byla zbourána většina okolních staveb. Zbourání hrozilo i vlastnímu zámečku. V 80. letech 19. století bylo v myslivně turistům poskytováno občerstvení a Šternberk se postupně stával turistickým centrem. V roce 1910 byl zámeček opraven.
Po druhé světové válce sloužil zámeček jako podnikové rekreační středisko. V 70. letech minulého století zde byl vybudován chatkový pionýrský tábor. Na přelomu 80. a 90. let byla zahájena rekonstrukce zámečku. Byl však konstatován havarijní stav – silné napadení dřevomorkou. V důsledku tohoto zjištění byla roku 1994 odejmutá zámečku památková ochrana. Budova zámečku patřila státnímu podniku Česká pošta, který nechal v roce 1995 zámeček zbourat.
Na palouku, kde byl lovecký zámeček, stojí dosud stará lesovna a novodobý domek správce. Jsou zde ještě zbytky bazénu, opodál v lese klenutá studánka a při příjezdové cestě kamenný kříž.
Zatímco k severu a západu tvoří okolí Šternberka poměrně plochý terén, bezprostředně za bývalým zámečkem směrem k jihovýchodu spadají dvě skalní rokle – Nassergrund a Fidelpesgrund. V Nassergrundu je uměle upravený skalní útvar, zvaný Skalní oltář. Na ostrohu mezi nimi tzv. křtící kámen.
Křtící kámen (Taufstein) je válcově přitesaný pískovcový kámen se třemi jamkami v horní ploše 250 m. Nachází se ovýchodně od bývalého zámečku. Podle tradice jde o křtitelnici z dob protireformace, kdy tudy prchali exulanti. Nebo vesničanů katolického vyznání, ukrývajících se tu před plenícími husity. Spíše jde o nějaký mezník či součást parkové úpravy okolí loveckého zámečku.
[1] Zaniklé obce - web [2] Zámek Štemberk - web