Výchozí bod k soutěskám.
Víska Mezná původně patřila k hradu Ostrý, později po dělení majetku byla součástí panství Bynovec, které vlastnil rod Clary-Aldringen. V 16. století zde bylo šest hospodářství a panský dům s rozsáhlými lesy, které se táhly od hranic se Saskem až k Dolskému mlýnu. V lesích se těžilo dřevo a smůla. Dařilo se zde honitbě a lovu, proto byl v roce 1711 na skalách nad Hlubokým dolem vybudován lovecký domek zvaný Horní Karlštejn, který dnes již neexistuje.
Poblíž Mezné protéká říčka Kamenice – Tichou a Divokou soutěskou. Tichá soutěska se nachází na dolním toku Kamenice nedaleko Hřenska. Údolí má 50 – 150 m strmé, místy až svislé skalní stěny. Některé skalní bloky jsou svaleny až na dno kaňonu. Vířením vody a písku vznikly v korytě obří hrnce a různé prohlubně. Díky inverzním pásmům se tady daří rostlinám typickým pro vyšší polohu.
Divoká soutěska je výše proti proudu říčky Kamenice a navazuje na Tichou soutěsku u Mezního můstku. Oplývá podobnými přírodními krásami jako Tichá soutěska.
Soutěsky tvořily dlouhou dobu pro místní obyvatele obtížnou překážku, kterou museli překonávat cestou do kostela v Růžové. Plavilo se tu však dříví a při zimních tazích pstruhů a lososů nastávaly rybářům zlaté časy.
Roku 1877 se pět dobrodruhů v hřenské hospodě U zeleného stromu vsadilo, že s pomocí vorů soutěsky zdolají. Vypluli od Dolského mlýna do míst, kterým se tenkrát říkalo „konec světa“. Čtyři metry dlouhá plavidla dopravila posádku bez úhony až do Hřenska a tím položila základ ke zbudování turistické atrakce.
Vzhledem k tomu, že splavení bylo úspěšné, rozhodl se majitel tohoto panství, kníže Edmund Clary-Aldringen soutěsky zpřístupnit. Povolal italské odborníky a pod jejich vedením pak na 200 dělníků soutěsky upravilo. Byly zde zřízeny plovoucí chodníčky, mostky, tunely, lávky nad vodou a mezi soutěskami odpočinkové místo s restaurací. Tichá soutěska pak byla 4. května 1890 slavnostně otevřena veřejnosti. Divoká soutěska se dočkala svého otevření a první plavby roku 1898. Tichá soutěska byla pojmenovaná po knížeti Edmundu Clary – Aldringenovi na Edmundovu.
O výletní plavbu soutěsky byl velký zájem a plavby se staly turistickou atrakcí. Provoz zajišťovali a dodnes zajišťují převozníci, kteří loď kormidlují bidlem a trasu komentují výkladem.
Edmundova soutěska má začátek poblíž hřenského parkoviště Pod skalou. Sevřená je vysokými pískovcovými stěnami, a to z jedné strany vrchem Kobylka (319 m. n. m.) a z druhé strany Potočními stráněmi s Janovským vrchem (347 m. n. m.).
Pěší turistický výšlap hluboko zaříznutým pískovcovým kaňonem je možný z Hřenska, a to až do míst, odkud je vidět na protější stráni čtyřmetrový vodopád v Tiché soutěsce. K němu ovšem nevede žádná cesta. V blízkosti se nachází Dolní přístaviště a odtud už lze pokračovat pouze na lodičce. Po dvacetiminutové plavbě a vzdálenosti necelý kilometr vás převozník dopraví k Hornímu přístavišti.
Stejně zajímavá je plavba Divokou soutěskou. Není turisty tak navštěvovaná jako Edmundova soutěska a má občas problémy se splavností.
[1] Obec Mezná - web [2] Soutěsky info - web