Pamětihodnosti Krásné Lípy
Výraznou dominantou města je barokní kostel sv. Máří Magdaleny, postavený na návrší nad náměstím na místě původního staršího kostelíka z let 1332-1368. Stavbu podle návrhu architekta Jakuba Schwarze vedl Peter Hoffmann z Lipové. Základní kámen byl položen roku 1754 a o 4 roky později byl kostel dokončen. Hlavní věž ale postavil Josef Gampe až v roce 1777. Jednolodní stavba s bočními kaplemi a trojboce ukončeným presbytářem byla záměrně orientována k severu, aby její průčelí směřovalo na níže ležící náměstí.
Vnitřní zařízení pochází z 18. a 19. století. Klasicistní hlavní oltář z roku 1808 zdobí obraz Máří Magdaleny od šluknovského malíře Dominika Kindermanna a po stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 18. století. V lodi stojí dva boční oltáře. Na prvním z nich je obraz Madony v jeskyni od Josefa Führicha z roku 1856 a druhý oltář zdobí obraz sv. Josefa s Ježíšem od Františka Tkadlíka z roku 1823.
Součástí tohoto oltáře je také mramorová soška Ježíška spícího na kříži od Ferdinanda Pettricha z roku 1820. Bohatě zdobená rokoková kazatelna se sochami církevních Otců a reliéfem Poslední večeře je z roku 1765, křtitelnice se skupinou Kristova křtu pochází z 2. poloviny 18. století. Na emporách je krucifix z roku 1773 a dva protilehlé obrazy Panny Marie a archanděla z 1. poloviny 19. století, zpodobňující výjev Zvěstování. Okenní vitráže byly zhotoveny podle návrhů Augusta Frinda. Varhany, vyrobené roku 1901 krnovskou firmou Rieger, byly v roce 1938 rozšířeny a po rekonstrukci v roce 2012 jsou opět funkční.
V sousedství kostela stojí pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Z náměstí vede ke kostelu široké schodiště, vybudované v letech 1816 – 1818. Na jeho vrcholu stojí přes pět metrů vysoká socha Krista na kříži, zhotovená z jediného kusu pískovce drážďanským dvorním sochařem Franzem Pettrichem roku 1818. Po straně je socha sv. Barbory z roku 1812, přenesená sem ze zrušeného mostu na náměstí.
Okolo kostela býval hřbitov s kaplí, postavenou kolem roku 1770. Po rozšíření hřbitova v roce 1835 ji nahradila nová klasicistní kaple, jejíž štít zdobila mozaika Oplakávání Krista od Augusta Frinda. Po uzavření hřbitova 30. září 1882 už kaple jen chátrala a v 60. letech 20. století byla zbořena. U hřbitovní zdi se dochovalo několik náhrobků od Franze Pettricha. Je to například kamenný sarkofág s ležícími postavami truchlící ženy obchodníka Nikolase Römische a její předčasně zesnulé dcery nebo novogotický monument Marie Anny Mayové. Zajímavé jsou také náhrobky Theresie Michelové, Zachariase Köglera a Adalberta Wünscheho. Pod hřbitovem v Nemocniční ulici stojí památkově chráněná dřevěná věž na sušení hadic, která byla součástí hasičské zbrojnice.
Na vršku nad kostelem byl zřízen v letech 1857-1859 Křížový vrch, vysvěcený 11. září 1859 biskupem Barthollomeem Hillem. Kamenná zastavení Křížové cesty s malovanými obrazy ve výklencích byla uspořádaná do tvaru podkovy a uprostřed stála kaple Kalvárie s oltářním obrazem Kladení do hrobu od Augusta Frinda z roku 1894. V závěru areálu byla socha Ecce homo z roku 1866 od krásnolipského sochaře Leopolda Zimmera a u přístupové cesty stála kaple Božího hrobu. Vedle schodiště od silnice byly dvě mladší výklenkové kapličky, z nichž v jedné byl patrně zpodobněn výjev z Getsemanské zahrady. Po 2. světové válce bylo celé poutní místo zdevastováno a dnes z něho zůstaly jen zbytky rozvalin.
Pod kostelem je čtvercové náměstí, kterým protéká říčka Křinice, jejíž koryto je dnes zakryté. V minulosti vedl přes říčku kamenný most se sochami sv. Josefa, Jana Nepomuckého, sv. Barbory a Panny Marie. Po zrušení mostu v srpnu 1874 byla socha sv. Barbory přemístěna ke kostelu a socha sv. Josefa byla prodána do Sněžné. Od roku 1879 stála na náměstí také kašna se sochou Austrie od Leopolda Zimmera. Byla odstraněna v roce 1964. Při rekonstrukci náměstí v roce 2009 byla postavena nová kašna a také symbolický mostek s pískovcovými sochami, představujícími oheň, vodu, vzduch a zemi od akademického sochaře Herberta Kizsy . Sochy byly slavnostně vysvěceny při otevření opraveného náměstí 5. června 2010.
Z měšťanských domů na náměstí je nejzajímavější dům U Frinda s roubeným přízemím a hrázděným patrem, podepřeným podstávkou, tvořící podloubí. Dům z roku 1729 je dnes nejstarší ve městě. Od roku 1785 patřil více než sto let významnému rodu lékařů Zillichů. Po 2. světové válce zůstal neobydlený a chátral až do roku 1991, kdy jej koupili a opravili soukromí majitelé. Od roku 1995 je v domě cukrárna a malé regionální muzeum.
Na severní straně stojí měšťanské domy. Na domě č.p. 14 byla 9. září 2000 odhalena pamětní deska konstruktéra motocyklů Čechie-Böhmerland Albina Hugo Liebische. Na východní straně náměstí je budova bývalé školy z roku 1823, jejíž průčelí zdobí městský znak.
Na západní straně je pod kostelem Křinický pivovar, sloužící návštěvníkům od srpna 2013.
Přes ulici vedle něj byl 16. října 2007 otevřen dům Českého Švýcarska s informačním střediskem a galerií národního parku. V letech 2011 – 2013 vznikl v jeho sousedství moderní Aparthotel Lípa, navržený architektem Patrikem Hoffmanem. Jeho budovy jsou propojené s bývalou továrnou, přestavěnou v letech 2005 – 2007 na kulturní a relaxační centrum.
Na Pražské ulici ve směru na Českou Lípu, asi po 400 m z náměstí, je po levé straně rozlehlá zahrada s novorenesančním palácem Alžběty Hielle-Dietrichové. Byl postaven v letech 1885 – 1887 drážďanskými architekty Williamem Lossowem a Hermannem Viehwegerem. Bohatou figurální výzdobu budovy vytvořili Anton a Adolf Schwarzové z Dolního Sedla podle modelů drážďanského profesora Rentsche.
V blízkosti železniční zastávky stojí bývalý dětský domov, postavený v letech 1912 – 1915 Dittrichovou rodinou. Za 1. světové války jeho budova sloužila jako nemocnice. Po roce 1923 v ní byl sirotčinec a od 9. září 1946 dětská ozdravovna. Od roku 2000 tu sídlí Správa Národního parku České Švýcarsko.
V hlavní ulici východně od náměstí stojí nárožní budova městského úřadu, postavená v novorenesančním stylu se secesními prvky v letech 1899 – 1901.
Jižně od ní je výstavná budova školy, jejíž základní kámen byl položen 30. dubna 1870 a již 27. listopadu 1871 se v ní začalo vyučovat. Roku 1886 byla rozšířena o dvě boční křídla.
V Kyjovské ulici směrem na Krásný Buk je v areálu Ústavu sociální péče hlavního města Prahy roubený faktorský dům s hrázděným patrem a pětipodlažní funkcionalistická Palmeho vila, kterou si nechal podle návrhu drážďanského architekta Hanse Richtera postavit v letech 1929 – 1930 textilní magnát Josef Franz Palme.
Po levé straně Kyjovské ulice na začátku Krásného Buku stávala pletárna Gustava Jägra, proslulá výrobou Jägrova spodního prádla (populárních „jégrovek” ). Založena byla v roce 1877 a zbořena kolem roku 2005 . Zachován byl pouze tovární komín a sousední Jägrova vila.
Směrem na Doubici vybíhá z náměstí Dittrichova ulice. Asi po 150 metrech je městský park a hřbitov s řadou umělecky cenných klasicistních náhrobků. Na jihozápadním konci hřbitova byla v letech 1888 – 1889 postavena novorenesanční hrobka Dittrichovy rodiny, navržená významným berlínským architektem Juliem Carlem Raschdorffem. Nad kryptou, jejíž vnitřní stěny byly obložené skleněnou mozaikou, stála pohřební kaple s oltářem, nesoucím obraz Ukřižování od Augusta Frinda. Pískovcové sochy nad vchodem symbolizovaly spánek a mír. K vytápění hrobky sloužila malá kotelna, jejíž zbytky dodnes stojí na úpatí svahu pod hrobkou. Po 2. světové válce bylo vnitřní zařízení hrobky zničeno a celá stavba postupně zcela zchátrala. Teprve v roce 2019 byla zahájena její rekonstrukce.
Z původně soukromého parku kolem Dittrichovy hrobky vytvořil průmyslník a mecenáš Carl Dittrich postupnými úpravami městský park, který byl v letech 2004 – 2006 rozsáhle rekonstruován a doplněn novou výsadbou. Na ploše přes 10 ha jsou meandrující potůčky, rybník Oko s ostrůvkem, upravené vyhlídky, altánky a řada odpočinkových míst.
Na kraji parku před hřbitovem stojí bronzová socha lva, odhalená 27. září 1908 u příležitosti šedesátiletého jubilea vlády Františka Josefa I. a 50. výročí založení místního Spolku veteránů. Socha od Klementa Grundiga z Drážďan znázorňuje českého lva chránícího štít s rakouskou orlicí. Na bocích žulového soklu pod sochou byly dříve bronzové pamětní desky se jmény padlých v prusko-rakouské válce roku 1866. V roce 2020 byly na pomníku osazeny nové desky a 29. srpna byl renovovaný pomník opět slavnostně odhalen.
Naproti památníku stál starokatolický kostel Spasitele, jehož základní kámen byl položen 20. ledna 1900 a 1. září následujícího roku byla ještě nehotová stavba vysvěcena. Kostel, postavený v novogotickém stylu Josefem Schmidtem byl dokončen až v roce 1903. Po 2. světové válce už stavba nesloužila svému účelu. Postupně chátrala až do roku 1971, kdy byla zbořena.
[1] Krásná Lípa Lužické hory - web