Pamětihodnosti Krásné Lípy
![](https://www.telenec.cz/wp-content/uploads/2021/05/mapa-Lipa.jpg)
Výraznou dominantou města je barokní kostel sv. Máří Magdaleny, postavený na návrší nad náměstím na místě původního staršího kostelíka z let 1332-1368. Stavbu podle návrhu architekta Jakuba Schwarze vedl Peter Hoffmann z Lipové. Základní kámen byl položen roku 1754 a o 4 roky později byl kostel dokončen. Hlavní věž ale postavil Josef Gampe až v roce 1777. Jednolodní stavba s bočními kaplemi a trojboce ukončeným presbytářem byla záměrně orientována k severu, aby její průčelí směřovalo na níže ležící náměstí.
Vnitřní zařízení pochází z 18. a 19. století. Klasicistní hlavní oltář z roku 1808 zdobí obraz Máří Magdaleny od šluknovského malíře Dominika Kindermanna a po stranách jsou sochy sv. Petra a Pavla z 1. poloviny 18. století. V lodi stojí dva boční oltáře. Na prvním z nich je obraz Madony v jeskyni od Josefa Führicha z roku 1856 a druhý oltář zdobí obraz sv. Josefa s Ježíšem od Františka Tkadlíka z roku 1823.
![](https://www.telenec.cz/wp-content/uploads/2021/04/Kostel-1024x768.jpg)
Součástí tohoto oltáře je také mramorová soška Ježíška spícího na kříži od Ferdinanda Pettricha z roku 1820. Bohatě zdobená rokoková kazatelna se sochami církevních Otců a reliéfem Poslední večeře je z roku 1765, křtitelnice se skupinou Kristova křtu pochází z 2. poloviny 18. století. Na emporách je krucifix z roku 1773 a dva protilehlé obrazy Panny Marie a archanděla z 1. poloviny 19. století, zpodobňující výjev Zvěstování. Okenní vitráže byly zhotoveny podle návrhů Augusta Frinda. Varhany, vyrobené roku 1901 krnovskou firmou Rieger, byly v roce 1938 rozšířeny a po rekonstrukci v roce 2012 jsou opět funkční.
V sousedství kostela stojí pozdně barokní patrová fara s mansardovou střechou. Z náměstí vede ke kostelu široké schodiště, vybudované v letech 1816 – 1818. Na jeho vrcholu stojí přes pět metrů vysoká socha Krista na kříži, zhotovená z jediného kusu pískovce drážďanským dvorním sochařem Franzem Pettrichem roku 1818. Po straně je socha sv. Barbory z roku 1812, přenesená sem ze zrušeného mostu na náměstí.
Okolo kostela býval hřbitov s kaplí, postavenou kolem roku 1770. Po rozšíření hřbitova v roce 1835 ji nahradila nová klasicistní kaple, jejíž štít zdobila mozaika Oplakávání Krista od Augusta Frinda. Po uzavření hřbitova 30. září 1882 už kaple jen chátrala a v 60. letech 20. století byla zbořena. U hřbitovní zdi se dochovalo několik náhrobků od Franze Pettricha. Je to například kamenný sarkofág s ležícími postavami truchlící ženy obchodníka Nikolase Römische a její předčasně zesnulé dcery nebo novogotický monument Marie Anny Mayové. Zajímavé jsou také náhrobky Theresie Michelové, Zachariase Köglera a Adalberta Wünscheho. Pod hřbitovem v Nemocniční ulici stojí památkově chráněná dřevěná věž na sušení hadic, která byla součástí hasičské zbrojnice.
Na vršku nad kostelem byl zřízen v letech 1857-1859 Křížový vrch, vysvěcený 11. září 1859 biskupem Barthollomeem Hillem. Kamenná zastavení Křížové cesty s malovanými obrazy ve výklencích byla uspořádaná do tvaru podkovy a uprostřed stála kaple Kalvárie s oltářním obrazem Kladení do hrobu od Augusta Frinda z roku 1894. V závěru areálu byla socha Ecce homo z roku 1866 od krásnolipského sochaře Leopolda Zimmera a u přístupové cesty stála kaple Božího hrobu. Vedle schodiště od silnice byly dvě mladší výklenkové kapličky, z nichž v jedné byl patrně zpodobněn výjev z Getsemanské zahrady. Po 2. světové válce bylo celé poutní místo zdevastováno a dnes z něho zůstaly jen zbytky rozvalin.
Pod kostelem je čtvercové náměstí, kterým protéká říčka Křinice, jejíž koryto je dnes zakryté. V minulosti vedl přes říčku kamenný most se sochami sv. Josefa, Jana Nepomuckého, sv. Barbory a Panny Marie. Po zrušení mostu v srpnu 1874 byla socha sv. Barbory přemístěna ke kostelu a socha sv. Josefa byla prodána do Sněžné. Od roku 1879 stála na náměstí také kašna se sochou Austrie od Leopolda Zimmera. Byla odstraněna v roce 1964. Při rekonstrukci náměstí v roce 2009 byla postavena nová kašna a také symbolický mostek s pískovcovými sochami, představujícími oheň, vodu, vzduch a zemi od akademického sochaře Herberta Kizsy . Sochy byly slavnostně vysvěceny při otevření opraveného náměstí 5. června 2010.
Z měšťanských domů na náměstí je nejzajímavější dům U Frinda s roubeným přízemím a hrázděným patrem, podepřeným podstávkou, tvořící podloubí. Dům z roku 1729 je dnes nejstarší ve městě. Od roku 1785 patřil více než sto let významnému rodu lékařů Zillichů. Po 2. světové válce zůstal neobydlený a chátral až do roku 1991, kdy jej koupili a opravili soukromí majitelé. Od roku 1995 je v domě cukrárna a malé regionální muzeum.
Na severní straně stojí měšťanské domy. Na domě č.p. 14 byla 9. září 2000 odhalena pamětní deska konstruktéra motocyklů Čechie-Böhmerland Albina Hugo Liebische. Na východní straně náměstí je budova bývalé školy z roku 1823, jejíž průčelí zdobí městský znak.
Na západní straně je pod kostelem Křinický pivovar, sloužící návštěvníkům od srpna 2013.
![](https://www.telenec.cz/wp-content/uploads/2021/05/Pivovar-Falknstejn.jpg)
Přes ulici vedle něj byl 16. října 2007 otevřen dům Českého Švýcarska s informačním střediskem a galerií národního parku. V letech 2011 – 2013 vznikl v jeho sousedství moderní Aparthotel Lípa, navržený architektem Patrikem Hoffmanem. Jeho budovy jsou propojené s bývalou továrnou, přestavěnou v letech 2005 – 2007 na kulturní a relaxační centrum.
Na Pražské ulici ve směru na Českou Lípu, asi po 400 m z náměstí, je po levé straně rozlehlá zahrada s novorenesančním palácem Alžběty Hielle-Dietrichové. Byl postaven v letech 1885 – 1887 drážďanskými architekty Williamem Lossowem a Hermannem Viehwegerem. Bohatou figurální výzdobu budovy vytvořili Anton a Adolf Schwarzové z Dolního Sedla podle modelů drážďanského profesora Rentsche.
![](https://www.telenec.cz/wp-content/uploads/2021/05/zamecek.jpg)
V blízkosti železniční zastávky stojí bývalý dětský domov, postavený v letech 1912 – 1915 Dittrichovou rodinou. Za 1. světové války jeho budova sloužila jako nemocnice. Po roce 1923 v ní byl sirotčinec a od 9. září 1946 dětská ozdravovna. Od roku 2000 tu sídlí Správa Národního parku České Švýcarsko.
V hlavní ulici východně od náměstí stojí nárožní budova městského úřadu, postavená v novorenesančním stylu se secesními prvky v letech 1899 – 1901.
Jižně od ní je výstavná budova školy, jejíž základní kámen byl položen 30. dubna 1870 a již 27. listopadu 1871 se v ní začalo vyučovat. Roku 1886 byla rozšířena o dvě boční křídla.
V Kyjovské ulici směrem na Krásný Buk je v areálu Ústavu sociální péče hlavního města Prahy roubený faktorský dům s hrázděným patrem a pětipodlažní funkcionalistická Palmeho vila, kterou si nechal podle návrhu drážďanského architekta Hanse Richtera postavit v letech 1929 – 1930 textilní magnát Josef Franz Palme.
Po levé straně Kyjovské ulice na začátku Krásného Buku stávala pletárna Gustava Jägra, proslulá výrobou Jägrova spodního prádla (populárních „jégrovek” ). Založena byla v roce 1877 a zbořena kolem roku 2005 . Zachován byl pouze tovární komín a sousední Jägrova vila.
Směrem na Doubici vybíhá z náměstí Dittrichova ulice. Asi po 150 metrech je městský park a hřbitov s řadou umělecky cenných klasicistních náhrobků. Na jihozápadním konci hřbitova byla v letech 1888 – 1889 postavena novorenesanční hrobka Dittrichovy rodiny, navržená významným berlínským architektem Juliem Carlem Raschdorffem. Nad kryptou, jejíž vnitřní stěny byly obložené skleněnou mozaikou, stála pohřební kaple s oltářem, nesoucím obraz Ukřižování od Augusta Frinda. Pískovcové sochy nad vchodem symbolizovaly spánek a mír. K vytápění hrobky sloužila malá kotelna, jejíž zbytky dodnes stojí na úpatí svahu pod hrobkou. Po 2. světové válce bylo vnitřní zařízení hrobky zničeno a celá stavba postupně zcela zchátrala. Teprve v roce 2019 byla zahájena její rekonstrukce.
Z původně soukromého parku kolem Dittrichovy hrobky vytvořil průmyslník a mecenáš Carl Dittrich postupnými úpravami městský park, který byl v letech 2004 – 2006 rozsáhle rekonstruován a doplněn novou výsadbou. Na ploše přes 10 ha jsou meandrující potůčky, rybník Oko s ostrůvkem, upravené vyhlídky, altánky a řada odpočinkových míst.
Na kraji parku před hřbitovem stojí bronzová socha lva, odhalená 27. září 1908 u příležitosti šedesátiletého jubilea vlády Františka Josefa I. a 50. výročí založení místního Spolku veteránů. Socha od Klementa Grundiga z Drážďan znázorňuje českého lva chránícího štít s rakouskou orlicí. Na bocích žulového soklu pod sochou byly dříve bronzové pamětní desky se jmény padlých v prusko-rakouské válce roku 1866. V roce 2020 byly na pomníku osazeny nové desky a 29. srpna byl renovovaný pomník opět slavnostně odhalen.
Naproti památníku stál starokatolický kostel Spasitele, jehož základní kámen byl položen 20. ledna 1900 a 1. září následujícího roku byla ještě nehotová stavba vysvěcena. Kostel, postavený v novogotickém stylu Josefem Schmidtem byl dokončen až v roce 1903. Po 2. světové válce už stavba nesloužila svému účelu. Postupně chátrala až do roku 1971, kdy byla zbořena.
[1] Krásná Lípa Lužické hory - web