Vlčí Hora měla svůj hrádek
Ve skalní oblasti vybíhající ze západního úbočí Kamenného vrchu se nachází pozůstatky Vlčího hrádku (Wüstes Schloss). Hrádek ukrytý v hlubokých lesích mezi skalami nad Kyjovským údolím se hledá velmi těžce.
Skalisko s reliéfními (do skály vytesanými) stopami hrádku je od zbytku plošiny odděleno širokou, uměle přitesanou skalní rozsedlinou. Na vnější hraně tohoto příkopu jsou dobře zřetelné terénní stopy (kamenný sokl, několik žlábků), které bývaly interpretovány jako stopy po mostu či lávce přes příkop.
Za příkopem se nacházela hradba z nasucho kladených pískovcových kvádrů. Hlavním objektem hradu je lichoběžníkové podvalí v západní části skalní plošiny, hluboké cca 2,5 m, s patrnými lůžky po uložení trámů stropu. Nad ním byla pravděpodobně věžová stavba. Žádné terénní stopy ji však nedokládají. Podvalí je přístupné chodbičkou od jihu. V severní stěně podvalí je vytesána kontura zamračené mužské tváře. Řada vytesaných lůžek pro trámy, žlábků či přitesaných ploch i v okolí podvalí jsou pravděpodobně stopy po dřevěných pavlačích s proutěnou palisádou.
Historie objektu je neznámá. Archeologické nálezy dokládají jeho osídlení jen poměrně krátkou dobu na přelomu 13. a 14. století. Předpokládá se že plnil strážní funkce (ostraha cest, procházejících touto krajinou). Mohla to být ostraha hospodářských aktivit v okolí (těžba rud, sklářství…), nebo sídelní funkce některého pánů Berků z Dubé (v té souvislosti se uvádí zejména varnsdorfský rod Knoblochů, odvozeno od blízkého Knoblochova dolu).
František Gabriel přišel v roce 2003 s hypotézou, že se jednalo o refugium. Tuto hypotézu však nepodporuje stavební struktura objektu, ani kulturní souvislosti.
Hrádek zanikl zřejmě v 15. stol. Jeho jméno bylo zapomenuto a poprvé se objevil na lesnické mapě z roku 1737, kde je označován jako Pustý zámek na vřesovištích Vlčí Hory.
V 18. století se v lesích kolem hrádku ukrýval známý loupežník Jakub Raschauer.
[1] Vlčí Hrádek - Wikipedie [2] Vlčí Hradek - web