![\"\"](\"https:\/\/www.telenec.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/06\/mapa-vyhlidky.jpg\")
<\/a>Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed je asi Mariina sk\u00e1la, \u010di Mariina vyhl\u00eddka<\/strong>. Vyhl\u00eddka je skalnat\u00fd p\u00edskovcov\u00fd suk, vzd\u00e1len\u00fd asi 1 km severn\u011b od Jet\u0159ichovic. Tvo\u0159\u00ed ho t\u0159i p\u00edskovcov\u00e9 hroty, z nich\u017e prost\u0159edn\u00ed ve v\u00fd\u0161ce 247 metr\u016f se d\u0159\u00edve jmenoval Velk\u00fd Ostr\u00fd. V roce 1856 nechal na vrcholku postavit Ferdinand Bonaventura, 7. kn\u00ed\u017ee Kinsk\u00fd chatku, kter\u00e1 m\u011bla slou\u017eit pro kratochv\u00edli \u0161lechty. Z\u00e1rove\u0148 byla byla vyu\u017e\u00edvan\u00e1 jako stanovi\u0161t\u011b protipo\u017e\u00e1rn\u00edch hl\u00eddek. V p\u0159\u00edpad\u011b z\u00e1jmu mohli turist\u00e9 po\u017e\u00e1dat lesmistra o zap\u016fj\u010den\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f.<\/p>\n Z podn\u011btu kn\u00ed\u017eec\u00edho \u00fa\u0159edn\u00edka Karla Hickische byl Velk\u00fd Ostr\u00fd (Grosser Spitziger) p\u0159ejmenov\u00e1n na po\u010dest novoman\u017eelky majitele panstv\u00ed, kn\u011b\u017eny Marie Anny Kinsk\u00e9, rozen\u00e9 z Liechtensteinu, na F\u00fcrstin Marienfelsen. P\u016fvodn\u011b \u201eletohr\u00e1dek ve stylu \u0159eck\u00fdch svaty\u0148“ byl postaven dle n\u00e1vrhu tesa\u0159sk\u00e9ho mistra Franze Fischera z \u010cesk\u00e9 Kamenice. Chatka v pr\u016fb\u011bhu let n\u011bkolikr\u00e1t n\u011bkolikr\u00e1t vyho\u0159ela, a\u0165 ji\u017e od blesku, anebo zavin\u011bn\u00edm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016f. V\u017edy byla ale obnovena. V roce 2005 n\u00e1sledkem nedbalosti n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edku chatka a okoln\u00ed lesy sho\u0159ely. Po\u017e\u00e1r byl pozorov\u00e1n a\u017e u n\u00e1s na Telenci. V roce 2006 byl p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek znovu obnoven. Koncem \u00fanora 2021 byl na sk\u00e1lu usazen nov\u00fd alt\u00e1n, kter\u00fd je kopi\u00ed p\u016fvodn\u00ed stavby z 19. stolet\u00ed.<\/p>\n P\u0159\u00edstup na vrcholek je opat\u0159en schody a \u017eeb\u0159\u00edky. Kdy\u017e je turista nepozorn\u00fd, m\u016f\u017ee b\u00fdt v\u00fdstup nebezpe\u010dn\u00fd. Je ale odsud n\u00e1dhern\u00fd v\u00fdhled na Jet\u0159ichovice, Lu\u017eick\u00e9 hory se Studencem, \u010cesk\u00e9 st\u0159edoho\u0159\u00ed, R\u016f\u017eovsk\u00fd vrch a stolov\u00e9 hory na lev\u00e9m b\u0159ehu Labe.<\/p>\n K dal\u0161\u00ed vyhl\u00eddce se vyd\u00e1me p\u0159es Tokani\u0161t\u011b, n\u011bkdy naz\u00fdvan\u00e9m Balzer\u016fv t\u00e1bor (Balzers Lager – nemovit\u00e1 kulturn\u00ed pam\u00e1tka). Jedn\u00e1 se o velk\u00fd skaln\u00ed p\u0159evis v jihov\u00fdchodn\u00edm \u00fabo\u010d\u00ed n\u00e1vr\u0161\u00ed. Na st\u011bn\u011b p\u0159evisu jsou t\u0159i pam\u011btn\u00ed n\u00e1pisy.<\/p>\n Lidov\u00e1 tradice spojuje n\u00e1zev p\u0159evisu s \u00fadajn\u00fdm jm\u00e9nem v\u016fdce m\u00edstn\u00edch obyvatel, kte\u0159\u00ed se zde m\u011bli skr\u00fdvat p\u0159ed drancuj\u00edc\u00edmi vojsky v dob\u011b t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. N\u00e1zev sp\u00ed\u0161e souvis\u00ed s lovem tet\u0159ev\u016f (balzen = tokat). Jako \u00fakryt ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch dob\u00e1ch v\u0161ak p\u0159evis skute\u010dn\u011b slou\u017eil. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom n\u00e1pis z roku 1632. Pozd\u011bji vyu\u017e\u00edval p\u0159evis lesn\u00ed person\u00e1l p\u0159i povinn\u00e9m zji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed po\u010dtu a polohy tokaj\u00edc\u00edch tet\u0159ev\u016f, mo\u017en\u00e1 jako odpo\u010dinkov\u00e9 m\u00edsto i pro vrchnost p\u0159i jejich n\u00e1sledn\u00e9m lovu. Z t\u00e9 doby z\u0159ejm\u011b jm\u00e9no poch\u00e1z\u00ed. V 19. stol. byl v p\u0159evisu sez\u00f3nn\u00ed v\u00fd\u010dep. St\u00e1valy zde stoly, lavice a n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky \u010dasto v\u00edtali muzikanti.<\/p>\n Vilem\u00edna st\u011bna<\/strong> je skaln\u00ed ostroh, vyp\u00ednaj\u00edc\u00ed se nedaleko Jet\u0159ichovic. P\u016fvodn\u011b byl naz\u00fdv\u00e1n \u010cern\u00e1 st\u011bna. Na vrcholku byl vybudov\u00e1n vyhl\u00eddkov\u00fd alt\u00e1n v podob\u011b Poustevny s k\u0159\u00ed\u017eem. Kdy p\u0159esn\u011b alt\u00e1n vznikl nen\u00ed zn\u00e1mo, ale ur\u010dit\u011b a\u017e po roce 1825. Majitel \u010deskokamenick\u00e9ho panstv\u00ed kn\u00ed\u017ee Rudolf Kinsk\u00fd se o\u017eenil s Wilhelminou, rozenou Colloredo-Mansfeld a na jej\u00ed po\u010dest byla vyhl\u00eddka pojmenov\u00e1na (F\u00fcrstine Wilhelminenwand). P\u016fvodn\u00ed podobu si \u201epoustevna“ navzdory \u010detn\u00fdm rekonstrukc\u00edm udr\u017eela a\u017e do konce 19. stolet\u00ed. Po\u010d\u00e1tkem 20. stolet\u00ed byla nahrazena jednoduch\u00fdm p\u0159\u00edst\u0159e\u0161kem, kter\u00fd sho\u0159el na p\u0159elomu pades\u00e1t\u00fdch a \u0161edes\u00e1t\u00fdch let. Obnoven ji\u017e nebyl. \u00dachvatn\u00fd v\u00fdhled na okoln\u00ed sk\u00e1ly a domky rozeset\u00e9 v \u00fadol\u00ed v\u0161ak z\u016fstal.<\/p>\n Dal\u0161\u00ed vyhl\u00eddkou v okol\u00ed Jet\u0159ichovic je Rudolf\u016fv k\u00e1men<\/strong>, zvan\u00fd tak\u00e9 Ostroh. D\u0159\u00edve byl na map\u00e1ch ozna\u010dov\u00e1n jako Jet\u0159ichovick\u00fd k\u00e1men. Od roku 1824 nese vrchol jm\u00e9no Rudolfa kn\u00ed\u017eete Kinsk\u00e9ho (F\u00fcrst Rudolfstein), kter\u00fd v tomto roce sk\u00e1lu nav\u0161t\u00edvil a pozd\u011bji zde nechal vybudovat p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek. Stoj\u00ed na sk\u00e1le s v\u00fdrazn\u00e9 \u017eelezitou inkrustac\u00ed v podob\u011b li\u0161t a desek. Zda jednoduch\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 chatka na vrcholu vznikla ji\u017e t\u00e9ho\u017e roku nebo pozd\u011bji nen\u00ed zn\u00e1mo, ka\u017edop\u00e1dn\u011b v roce 1842 ji\u017e byla opravov\u00e1na. P\u016fvodn\u011b slou\u017eila jako jedna z kl\u00ed\u010dov\u00fdch protipo\u017e\u00e1rn\u00edch pozorovatelen. St\u00e1le v\u00edce se toto m\u00edsto v\u0161ak st\u00e1valo obl\u00edben\u00fdm turistick\u00fdm c\u00edlem. P\u0159\u00edstup na vrcholek je \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 zaji\u0161t\u011bn \u017eelezn\u00fdmi \u017eeb\u0159\u00edky a p\u0159\u00edstup je pom\u011brn\u011b obt\u00ed\u017en\u00fd. Sou\u010dasn\u00fd p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ek byl postaven v roce 1993.<\/p>\n Mal\u00e1 zaj\u00edmavost. V\u0161echny t\u0159i zmi\u0148ovan\u00e9 vyhl\u00eddky spojuje \u010derven\u00e1 turistick\u00e1 zna\u010dka, kter\u00e1 je sou\u010d\u00e1st\u00ed evropsk\u00e9 d\u00e1lkov\u00e9 trasy E3<\/a>.<\/p>\n Pokud m\u00e1te pocit, \u017ee po\u010det vyhl\u00eddek byl nedostate\u010dn\u00fd, m\u016f\u017eete se p\u0159i zp\u00e1te\u010dn\u00ed cest\u011b je\u0161t\u011b vypravit z Jet\u0159ichovic na vyhl\u00eddku Treppenstein.<\/p>\n\n
<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/ul><\/a>\n
<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/ul>\n
<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/ul>\n
<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/ul>\n
<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/a><\/figure>\n<\/li>\n<\/ul>