{"id":515,"date":"2021-04-16T22:12:19","date_gmt":"2021-04-16T20:12:19","guid":{"rendered":"https:\/\/www.telenec.cz\/?page_id=515"},"modified":"2021-07-04T20:34:54","modified_gmt":"2021-07-04T18:34:54","slug":"falkenstejn","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.telenec.cz\/index.php\/falkenstejn\/","title":{"rendered":"Falken\u0161tejn"},"content":{"rendered":"

Skaln\u00ed hrad, o kter\u00e9m se v\u00ed, jak se jmenoval.<\/h2>\n

\u00dazem\u00ed severn\u00ed \u010d\u00e1sti \u010cesk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed kolonizoval ve 12. \u2013 13. stolet\u00ed rod Michalovc\u016f.<\/p>\n

Ochrannou funkci Kamenick\u00e9ho panstv\u00ed v tomto \u00fazem\u00ed pravd\u011bpodobn\u011b plnil skaln\u00ed hrad Falken\u0161tejn. Slou\u017eil k ochran\u011b \u010cesk\u00e9 stezky do M\u00ed\u0161n\u011b a Lu\u017eice. Ur\u010ditou dobu plnil i funkci spr\u00e1vn\u00ed.<\/p>\n

\"\"<\/figure>\n

Falken\u0161tejn je jeden z m\u00e1la hrad\u016f \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska, u n\u011bho\u017e je zn\u00e1mo p\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o hradu poch\u00e1z\u00ed z roku 1395, kdy byl na hrad\u011b hejtmanem Nice Hokacker ve slu\u017eb\u00e1ch Jana III. z Michalovic<\/a>. Od roku 1406 byl majitelem hradu Hynek Berka z Dub\u00e9 a po n\u011bm jeho synov\u00e9 Jan Berka z Dub\u00e9<\/a> a Jind\u0159ich Berka z Dub\u00e9. V roce 1428 koupil kamenick\u00e9 panstv\u00ed Zikmund D\u011b\u010d\u00ednsk\u00fd z Vartenberka. Vartenberkov\u00e9<\/a> na hrad\u011b ne\u017eili. B\u011bhem husitsk\u00fdch v\u00e1lek na n\u011bm sice udr\u017eovali pos\u00e1dku, ale po skon\u010den\u00ed v\u00e1lek hrad zpustl. Falken\u0161tejn se st\u00e1val s\u00eddlem nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch lapk\u016f, v roce 1444 byl obl\u00e9h\u00e1n a po\u0161kozen. Posledn\u00ed zpr\u00e1vy o Falken\u0161tejnu jsou z let 1457 a 1460. Po z\u00e1niku hradu byla sk\u00e1la vyu\u017e\u00edv\u00e1na jako stanovi\u0161t\u011b po\u017e\u00e1rn\u00ed hl\u00eddky.<\/p>\n

Z\u00e1jem o skaln\u00ed hr\u00e1dek o\u017eivil a\u017e romantismus v 19.stolet\u00ed, kdy se st\u00e1v\u00e1 obl\u00edben\u00fdm v\u00fdletn\u00edm m\u00edstem. C\u00edlem pro v\u00fdletn\u00edky byl skaln\u00ed hr\u00e1dek Falken\u0161tejn. Byl zp\u0159\u00edstupn\u011bn v roce 1852 d\u00edky Vilem\u00edn\u011b Kinsk\u00e9, kter\u00e1 nechala upravit pro turistiku p\u0159\u00edstup ke hradu i cel\u00fd are\u00e1l. <\/p>\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n

Vlastn\u00ed hrad st\u00e1l na p\u00edskovcov\u00e9 sk\u00e1le. Hradn\u00ed ostroh je rozd\u011blen \u00fazkou sp\u00e1rou z\u00e1padov\u00fdchodn\u00edho sm\u011bru na dv\u011b zhruba stejn\u011b velk\u00e9 \u010d\u00e1sti. V ji\u017en\u00ed st\u011bn\u011b v\u00fdchodn\u00ed sp\u00e1ry je vytes\u00e1na cisterna (snad studna). Stopy po sch\u016fdc\u00edch pod cisternou jsou interpretov\u00e1ny jako p\u0159\u00edstup k cistern\u011b z hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 \u010d\u00e1sti. P\u0159\u00edstup na hrad byl pravd\u011bpodobn\u011b z\u00e1padn\u00ed sp\u00e1rou. N\u00e1stup do n\u00ed zprost\u0159edkov\u00e1vala asi 5 m vysok\u00e1 d\u0159ev\u011bn\u00e1 konstrukce p\u0159istav\u011bn\u00e1 ke sk\u00e1le. Jsou zde dochov\u00e1ny stopy schod\u016f i mo\u017en\u00fdch uz\u00e1v\u011br\u016f p\u0159\u00edstupu.<\/p>\n

Z\u00e1stavba hradu byla soust\u0159ed\u011bna p\u0159edev\u0161\u00edm na severn\u00ed sk\u00e1le. Zde je do sk\u00e1ly vytesan\u00e1 obd\u00e9ln\u00edkov\u00e1 m\u00edstnost o rozm\u011brech 12 x 6 m s p\u0159\u00edstupovou schodi\u0161\u0165ovou \u0161\u00edj\u00ed a s oknem, pravd\u011bpodobn\u011b hlavn\u00ed obytn\u00e1 m\u00edstnost hradu. D\u0159\u00edve byla interpretovan\u00e1 jako sklep hradn\u00edho pal\u00e1ce \u010di v\u011b\u017ee. Posledn\u00ed v\u00fdzkumy F. Gabriela nasv\u011bd\u010duj\u00ed tomu, \u017ee nad m\u00edstnost\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 dal\u0161\u00ed stavba nest\u00e1la. Poz\u016fstatky m\u00edstnosti na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b jsou nejsp\u00ed\u0161e zbytky hradn\u00ed kaple. Stavba, kter\u00e1 st\u00e1vala na nejz\u00e1padn\u011bj\u0161\u00edm konci sk\u00e1ly je ozna\u010dov\u00e1na jako b\u00fdval\u00e1 kuchyn\u011b. Byla zde nalezena vyp\u00e1len\u00e1 maznice a \u010dedi\u010dov\u00e9 kameny, je\u017e jsou pova\u017eov\u00e1ny za zbytek chlebov\u00e9 pece. Na severn\u00ed i ji\u017en\u00ed stran\u011b sk\u00e1ly jsou po cel\u00e9 hradn\u00ed plo\u0161in\u011b rozm\u00edst\u011bn\u00e9 dal\u0161\u00ed reli\u00e9fn\u00ed stopy, sch\u016fdky, dra\u017ee po d\u0159ev\u011bn\u00e9m opevn\u011bn\u00ed, podsebit\u00ed, po plo\u0161in\u00e1ch zakr\u00fdvaj\u00edc\u00edch skaln\u00ed rozsedliny a pravd\u011bpodobn\u011b i po dal\u0161\u00edch drobn\u011bj\u0161\u00edch objektech obrann\u00e9ho charakteru.<\/p>\n

Na p\u0159elomu 20. a 21. stolet\u00ed prob\u00edhal na hrad\u011b intenzivn\u00ed archeologick\u00fd v\u00fdzkum. K nejcenn\u011bj\u0161\u00edm n\u00e1lez\u016fm pat\u0159\u00ed n\u00e1lez \u201eFalken\u0161t\u011bjnsk\u00e9 madony\u201c, drobn\u00e9 keramick\u00e9 so\u0161ky asi z 15. stolet\u00ed.<\/p>\n

Pot\u00e9 co byl skaln\u00ed hrad opu\u0161t\u011bn, koncem dvac\u00e1t\u00e9ho stolet\u00ed se mohl na plo\u0161inu vy\u0161plhat jen fyzicky zdatn\u00fd jedinec. Bylo to dost nebezpe\u010dn\u00e9, v\u00edm to, proto\u017ee jsem se o to s\u00e1m pokusil. Bohumil Klete\u010dka v roce 1974 za to zaplatil \u017eivotem.<\/p>\n

\n
\"\"<\/a><\/figure>\n<\/div>\n

Na podzim roku 2017 byl skaln\u00ed hr\u00e1dek Falken\u0161tejn zp\u0159\u00edstupn\u011bn ve\u0159ejnosti. Bylo postaveno schodi\u0161t\u011b na vrchol sk\u00e1ly se zbytky hradu, kde byla vybudov\u00e1na vyhl\u00eddkov\u00e1 plo\u0161ina z kovov\u00fdch pochoz\u00edch ro\u0161t\u016f. Ta chr\u00e1n\u00ed sk\u00e1lu p\u0159ed eroz\u00ed. Zvolen\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed vyvolalo kritick\u00e9 reakce, ale bylo vynuceno stavem m\u011bkk\u00e9 a snadno erodovateln\u00e9 horniny, frekvenc\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv turist\u016f a pot\u0159ebou ochr\u00e1nit poz\u016fstatky hradu i prvky \u017eiv\u00e9 p\u0159\u00edrody. Zvolen\u00e1 forma byla asi efektivn\u00ed z ekonomick\u00e9ho hlediska a \u00fadr\u017eby. Do zdej\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed se v\u0161ak nehod\u00ed. Vhodn\u011bj\u0161\u00ed proveden\u00ed bylo na \u0160aun\u0161t\u011bjn\u011b, bohu\u017eel i tam jsou pou\u017eitypozinkovan\u00e9 konstrukce.<\/p>\n

\n