{"id":370,"date":"2021-04-10T13:04:44","date_gmt":"2021-04-10T11:04:44","guid":{"rendered":"https:\/\/www.telenec.cz\/?page_id=370"},"modified":"2021-06-20T17:01:59","modified_gmt":"2021-06-20T15:01:59","slug":"hrensko","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.telenec.cz\/index.php\/hrensko\/","title":{"rendered":"H\u0159ensko"},"content":{"rendered":"

H\u0159ensko – Herrnskretschen<\/h2>\n
\"\"<\/figure>\n

Historie oblasti, kde se nach\u00e1z\u00ed obec H\u0159ensko, sah\u00e1 do po\u010d\u00e1tku 15. stolet\u00ed. V roce 1408 je v p\u00edsemnostech Berk\u016f z Vysok\u00e9 L\u00edpy zm\u00ednka o odbo\u010dce z \u010cesk\u00e9 cesty ke kr\u010dm\u011b na b\u0159ehu \u0159eky Labe.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o H\u0159ensku z roku 1475 je v souvislosti s p\u0159epaden\u00edm t\u0159\u00ed norimbersk\u00fdch kupc\u016f. M\u00edsto bylo dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9, od v\u00fdchodu sem k Labi vedla ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e1 odbo\u010dka \u010cesk\u00e9 cesty.<\/p>\n

P\u0159i \u00fast\u00ed Kamenice bylo skladi\u0161t\u011b d\u0159\u00edv\u00ed, v provozu byl i ml\u00fdn. Plaven\u00ed d\u0159\u00edv\u00ed vy\u017eadovalo i budov\u00e1n\u00ed nutn\u00e9ho z\u00e1zem\u00ed, d\u0159eva\u0159i a plavci si tady postavili ch\u00fd\u0161e,<\/p>\n

V letech 1530 \u2013 1550 se na \u00fazem\u00ed H\u0159enska za\u010dali usazovat nov\u00ed osadn\u00edci. Po Labi se u\u017e neplavilo jen d\u0159\u00edv\u00ed, v h\u0159ensk\u00fdch skladi\u0161t\u00edch bylo ukl\u00e1d\u00e1no obil\u00ed, sklo, ale tak\u00e9 s\u016fl dov\u00e1\u017een\u00e1 do \u010cech. V t\u00e9to dob\u011b byli majiteli Salhausenov\u00e9<\/a>, po jejich zadlu\u017een\u00ed a \u00fapadku z\u00edskal v roce 1612 H\u0159ensko v\u011b\u0159itel Jan z Vartemberka<\/a>, pot\u00e9  Vchyni\u010dt\u00ed a Aldringenov\u00e9 a od roku 1664 Clary-Aldringenov\u00e9.<\/a><\/p>\n

Po smrti gener\u00e1la Jana Aldringena v 30let\u00e9 v\u00e1lce byl majetek panstv\u00ed rozd\u011blen d\u011bdic\u016fm. Obyvatel\u00e9 H\u0159enska a Mezn\u00e9 tak  podl\u00e9hali \u010dty\u0159em vrchnostem. A\u017e za Franti\u0161ka Karla<\/a> byly v roce 1709 v\u0161echny d\u00edly slou\u010deny do bynoveck\u00e9ho panstv\u00ed.<\/p>\n

V 17. stolet\u00ed vzrostl v\u00fdznam H\u0159enska jako obchodn\u00edho st\u0159ediska. Rozhoduj\u00edc\u00edm v\u00fdrobn\u00edm odv\u011btv\u00edm z\u016fstalo zpracov\u00e1n\u00ed d\u0159eva. V 18. stolet\u00ed tu st\u00e1ly \u010dty\u0159i pily, jedna z nich byla v roce 1892 p\u0159em\u011bn\u011bna na \u0161pit\u00e1l p\u0159i epidemii cholery.<\/p>\n

Fungovalo tady n\u011bkolik vazi\u0161\u0165, d\u0159evo se plavilo i na vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed m\u00edsta. Specialitou byly mohutn\u00e9 stalet\u00e9 kmeny, dod\u00e1van\u00e9 do n\u00e1mo\u0159n\u00edch lod\u011bnic pro sto\u017e\u00e1ry velk\u00fdch plachetnic. D\u0159evo bylo tak\u00e9 zpracov\u00e1v\u00e1no podom\u00e1cku na \u0161indele, n\u00e1dob\u00ed, n\u00e1\u0159ad\u00ed, chmelov\u00e9 ty\u010de a dal\u0161\u00ed zbo\u017e\u00ed. V mil\u00ed\u0159\u00edch uprost\u0159ed les\u016f se vyr\u00e1b\u011blo d\u0159ev\u011bn\u00e9 uhl\u00ed a kolomaz. Kv\u016fli obchodov\u00e1n\u00ed s obil\u00edm zde do\u0161lo k rozvoji ml\u00fdn\u016f.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm odv\u011btv\u00edm byla t\u011b\u017eba a zpracov\u00e1n\u00ed p\u00edskovce, kter\u00fd se dov\u00e1\u017eel a\u017e do Dr\u00e1\u017e\u010fan. Lid\u00e9 se \u017eivili i podloudnictv\u00edm (stezka Podloudnice byla zn\u00e1m\u00e1 ji\u017e roce 1492). Pa\u0161ovala se zde s\u016fl, tab\u00e1k, sukno a dal\u0161\u00ed zbo\u017e\u00ed. Po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce se objevila p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed opat\u0159en\u00ed k zaji\u0161t\u011bn\u00ed hranice. Roku 1656 je ve H\u0159ensku dolo\u017eena stanice soln\u00e9ho dohl\u00ed\u017eitelstv\u00ed a ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 18. stolet\u00ed stanice celn\u00edch v\u00fdb\u011br\u010d\u00edch.<\/p>\n

V\u00fdznamn\u00e9 pro rozvoj H\u0159enska bylo zaveden\u00ed paroplavby. Prvn\u00ed parn\u00edk proplul H\u0159enskem 14. 6. 1838. Rozvoj pr\u016fmyslu v 19. stolet\u00ed nem\u011bl na H\u0159ensko v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed vliv.<\/p>\n

V 19. stolet\u00ed se ve H\u0159ensku za\u010d\u00edn\u00e1 st\u00e1le v\u00edce rozv\u00edjet cestovn\u00ed ruch, podporovan\u00fd majitelem panstv\u00ed kn\u00ed\u017eetem Edmundem Clary-Aldringenem. Ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech 19. stolet\u00ed byla upravena stezka z H\u0159enska na Prav\u010dickou br\u00e1nu, vznikaly hotely, penziony a hostince. V roce 1898 byly dokon\u010deny a zp\u0159\u00edstupn\u011bny sout\u011bsky.<\/p>\n

\u0158ada opat\u0159en\u00ed v N\u011bmecku se po roce 1933 projevila \u00fapadkem H\u0159enska. Claryov\u00e9 pat\u0159ili ke stoupenc\u016fm K. Henleina. V roce 1939 bylo H\u0159ensko p\u0159ipojeno k \u0159\u00ed\u0161i.  B\u011bhem v\u00e1lky byl u hotelu Herrnhaus vybudov\u00e1n most p\u0159es Kamenici a silnice spojuj\u00edc\u00ed H\u0159ensko z D\u011b\u010d\u00ednem. Koncem v\u00e1lky tudy pro\u0161lo n\u011bkolik transport\u016f v\u011bz\u0148\u016f z evakuovan\u00fdch koncentra\u010dn\u00edch t\u00e1bor\u016f. Po v\u00e1lce turistick\u00fd ruch sl\u00e1bl. O\u017eiven\u00ed nastalo a\u017e po rekonstrukci sout\u011bsek v roce 1964. Postupn\u011b vzr\u016fstala n\u00e1v\u0161t\u011bvnost turist\u016f a dnes H\u0159ensko \u017eije hlavn\u011b turistick\u00fdm ruchem. Je odtud mo\u017enost nav\u0161t\u00edvit a obdivovat jak kr\u00e1sy \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska<\/strong> tak Sask\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska<\/strong>.<\/p>\n

\n