Brzy po zalo\u017een\u00ed vsi z\u0159ejm\u011b vznikl v jej\u00edm sousedstv\u00ed hrad Kr\u00e1sn\u00fd Buk<\/a> a spolu s n\u00edm snad i stejnojmenn\u00e1 vesnice, p\u00edsemn\u011b dolo\u017een\u00e1 a\u017e roku 1485. Jinak byl kraj os\u00eddlen\u00fd \u0159\u00eddce. V okoln\u00edch les\u00edch u\u017e kolem roku 1300 byly skl\u00e1\u0159sk\u00e9 hut\u011b, jejich\u017e zbytky byly nalezeny nap\u0159\u00edklad u Vl\u010d\u00edho hr\u00e1dku.<\/p>\n P\u00edsemn\u011b je Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa poprv\u00e9 dolo\u017eena a\u017e roku 1361 jako farn\u00ed ves na tol\u0161tejnsk\u00e9m panstv\u00ed<\/a>. Jeho majitelem byl v t\u00e9 dob\u011b Van\u011bk z Vartenberka<\/a>. Kolem roku 1400 panstv\u00ed p\u0159e\u0161lo do rukou Berk\u016f<\/a>, kte\u0159\u00ed za husitsk\u00fdch v\u00e1lek st\u00e1li nejprve na stran\u011b lu\u017eick\u00e9ho \u0160estim\u011bst\u00ed, ale pozd\u011bji uzav\u0159eli s husity sm\u00edr a za\u010dali podnikat loupe\u017en\u00e9 v\u00fdpady do Lu\u017eice. S lu\u017eick\u00fdmi m\u011bsty v\u00e1l\u010dili i Vartenberkov\u00e9, jim\u017e tol\u0161tejnsko – \u0161luknovsk\u00e9 panstv\u00ed p\u0159ipadlo po konfiskaci majetku Albrechta Berky z Dub\u00e9 v roce 1463. Po odvetn\u00fdch v\u00fdprav\u00e1ch Lu\u017ei\u010dan\u016f se ale loupe\u017ee p\u0159estaly vypl\u00e1cet a roku 1471 musel zadlu\u017een\u00fd Kry\u0161tof z Vartenberka panstv\u00ed prodat sask\u00fdm v\u00e9vod\u016fm Arno\u0161tovi a Albrechtovi. Kraj byl tehdy po dlouh\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch zchudl\u00fd a mnoh\u00e9 usedlosti i vesnice z\u016fstaly opu\u0161t\u011bn\u00e9. <\/p>\n V roce 1481 koupili panstv\u00ed \u0160lejnicov\u00e9<\/a>, kte\u0159\u00ed podporovali rozvoj obchodu a \u0159emesel. Obyvatel\u00e9 si v t\u00e9 dob\u011b za\u010dali p\u0159ilep\u0161ovat dom\u00e1c\u00edm sp\u0159\u00e1d\u00e1n\u00edm lnu. Kdy\u017e byl roku 1515 zalo\u017een v Rumburku cech tkalc\u016f pl\u00e1tna, stal se jeho \u010dlenem i jeden tkadlec z Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edpy. Pozd\u011bji se tkan\u00ed v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b roz\u0161\u00ed\u0159ilo. Tradi\u010dn\u00ed ob\u017eivou se tak\u00e9 stalo ni\u0165a\u0159stv\u00ed a b\u011blen\u00ed pl\u00e1tna.<\/p>\n Po roce 1521 se za\u010dalo ze Saska \u0161\u00ed\u0159it n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 u\u010den\u00ed Martina Luthera a o 30 let pozd\u011bji u\u017e prakticky cel\u00e1 obec vyzn\u00e1vala novou v\u00edru. \u0160lejnicov\u00e9 sice z\u016fstali katol\u00edky, ale k luter\u00e1n\u016fm byli tolerantn\u00ed. Po smrti Ji\u0159\u00edho \u0160ejnice v roce 1566 p\u0159evzal rumbursk\u00e9 panstv\u00ed s Kr\u00e1snou L\u00edpou nejmlad\u0161\u00ed syn Jind\u0159ich. Roku 1570 ale musel Jind\u0159ich panstv\u00ed kv\u016fli dluh\u016fm prodat sv\u00e9mu p\u0159\u00edbuzn\u00e9mu Kry\u0161tofovi, kter\u00fd o t\u0159i roky pozd\u011bji odprodal Kr\u00e1snou L\u00edpu, Kr\u00e1sn\u00fd Buk, Ch\u0159ibskou Novou Ves, \u010d\u00e1st Horn\u00edho Podlu\u017e\u00ed a lesy a\u017e k pozd\u011bj\u0161\u00edmu Kyjovu majitel\u016fm sousedn\u00edho kamenick\u00e9ho panstv\u00ed Jind\u0159ichovi a Abrahamovi z Vartenberka. Vartenberkov\u00e9 ale nebyli dob\u0159\u00ed hospod\u00e1\u0159i a tak i oni museli po \u010dase zadlu\u017een\u00e9 panstv\u00ed prodat. V roce 1614 je koupil Radslav star\u0161\u00ed ze Vchynic a Tetova. Tento rod byl od roku 1619 uv\u00e1d\u011bn jako rod Kinsk\u00fdch<\/a>. Panstv\u00ed pat\u0159ilo tomuto rodu a\u017e do zru\u0161en\u00ed vrchnostensk\u00e9 spr\u00e1vy v roce 1848.<\/p>\n Po bitv\u011b na B\u00edl\u00e9 Ho\u0159e za\u010dala t\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka a z\u00e1rove\u0148 s n\u00ed siln\u00e1 rekatolizace zem\u011b. Roku 1624 byli c\u00edsa\u0159sk\u00fdm dekretem vypov\u011bzeni z \u010cech v\u0161ichni nekatoli\u010dt\u00ed duchovn\u00ed, s nimi\u017e ode\u0161lo i mnoho v\u011b\u0159\u00edc\u00edch. Proto\u017ee katolick\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed bylo m\u00e1lo, z\u016fstal kr\u00e1snolipsk\u00fd kostel bez duchovn\u00edho a roku 1651 se stal fili\u00e1ln\u00edm kostelem farnosti v Ch\u0159ibsk\u00e9. Obec se po t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lce rozv\u00edjela pom\u011brn\u011b rychle. V roce 1713 u\u017e m\u011bla 153 dom\u016f a 1113 obyvatel. Os\u00eddlen\u00ed se roz\u0161i\u0159ovalo tak\u00e9 do okol\u00ed, kde vznikly nov\u00e9 vsi Dlouh\u00fd D\u016fl, Sn\u011b\u017en\u00e1, Vl\u010d\u00ed Hora a Zahrady.<\/p>\n Na \u017e\u00e1dost hrab\u011bte Filipa Josefa Kinsk\u00e9ho byla Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa privilegiem c\u00edsa\u0159e Karla VI. ze 3. srpna 1731 pov\u00fd\u0161ena na m\u011bste\u010dko. T\u00e9ho\u017e roku hrab\u011b p\u0159ijal do sv\u00fdch slu\u017eeb anglick\u00e9ho textiln\u00edho odborn\u00edka Johna Barnese, kter\u00fd zde zalo\u017eil manufakturu na p\u0159\u00edzi. Roku 1733 bylo m\u011bste\u010dku ud\u011bleno pr\u00e1vo na trhy. V jeho st\u0159edu bylo vym\u011b\u0159eno \u010dtvercov\u00e9 n\u00e1m\u011bst\u00ed, kter\u00e9 bylo brzy obestav\u011bno nov\u00fdmi m\u011bstsk\u00fdmi domy. V roce 1739 byla str\u017eena i star\u00e1 rychta v severoz\u00e1padn\u00edm rohu n\u00e1m\u011bst\u00ed a na jej\u00edm m\u00edst\u011b byl postaven nov\u00fd patrov\u00fd d\u016fm s podst\u00e1vkou, kter\u00fd tu st\u00e1l a\u017e do roku 1904. <\/p>\n V letech 1754 – 58 byl tak\u00e9 postaven nov\u00fd kostel, kter\u00fd byl z\u00e1m\u011brn\u011b orientov\u00e1n k severu, aby jeho pr\u016f\u010del\u00ed sm\u011b\u0159ovalo k n\u00e1m\u011bst\u00ed. M\u011bstsk\u00fd r\u00e1z postupn\u011b z\u00edskala i hlavn\u00ed ulice k \u010cesk\u00e9 Kamenici. Rozvoj m\u011bste\u010dka naru\u0161ily prusko-rakousk\u00e9 v\u00e1lky v letech 1757 a 1778, p\u0159i nich\u017e doch\u00e1zelo k rekvizic\u00edm a drancov\u00e1n\u00ed. O rok pozd\u011bji podnikl c\u00edsa\u0159 Josef II. inspek\u010dn\u00ed cestu po severn\u00edch \u010cech\u00e1ch, b\u011bhem n\u00ed\u017e nav\u0161t\u00edvil 21. z\u00e1\u0159\u00ed 1779 i Kr\u00e1snou L\u00edpu.<\/p>\n Roku 1766 byl v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b zalo\u017een cech pun\u010doch\u00e1\u0159\u016f a pozd\u011bji tu vznikala b\u011blidla a textiln\u00ed d\u00edlny. V 1. \u010dtvrtin\u011b 19. stolet\u00ed u\u017e byla Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa d\u016fle\u017eit\u00fdm st\u0159ediskem textiln\u00ed v\u00fdroby a obchodu. O jeho rozvoj se v\u00fdznamn\u011b zaslou\u017eil i zdej\u0161\u00ed mecen\u00e1\u0161 Carl August Dittrich. V m\u011bste\u010dku bylo vybudov\u00e1no p\u0159es 20 b\u011blidel, 12 barv\u00edren, 13 pun\u010doch\u00e1\u0159sk\u00fdch podnik\u016f a 1 kartounka. Do poloviny 19. stolet\u00ed p\u0159es\u00e1hl po\u010det obyvatel 4 tis\u00edce.<\/p>\n Na katastru m\u011bste\u010dka vzniklo tak\u00e9 n\u011bkolik nov\u00fdch osad. U c\u00edsa\u0159sk\u00e9 silnice do \u010cesk\u00e9 Kamenice vyrostla osada Falkenhain a v jej\u00edm sousedstv\u00ed p\u0159i silnici do Doubice osada Neuforstwalde. Jej\u00ed prvn\u00ed d\u016fm postavil u\u017e roku 1715 myslivec Daniel Grohmann. Na hranici s Kr\u00e1sn\u00fdm Bukem byla p\u0159ed rokem 1833 zalo\u017eena osada, pojmenovan\u00e1 podle sv\u00e9 polohy na star\u00e9m pr\u016fhonu pro dobytek Viebigtal. Jej\u00ed n\u00e1zev se ale v n\u00e1\u0159e\u010d\u00ed \u010detl Fibichtal a po roce 1945 byl po\u010de\u0161t\u011bn na Fibichovo \u00fadol\u00ed. Na v\u00fdchodn\u00edm okraji obce sm\u011brem ke Stud\u00e1nce vznikla skupina dom\u016f, zvan\u00e1 Neusch\u00f6nlinde. Asi 2 km za m\u011bstem p\u0159i c\u00edsa\u0159sk\u00e9 silnici do Rumburka vyrostla osada Sch\u00f6nlinder – Klause, nazvan\u00e1 po roce 1945 Poustka. Se v\u0161emi osadami m\u011bla Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa v roce 1869 celkem 6252 obyvatel. T\u00e9ho\u017e roku byla uvedena do provozu \u017eeleznice z \u010cesk\u00e9 L\u00edpy do Rumburka. O rok pozd\u011bji, 5. \u010dervna 1870, byla Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa pov\u00fd\u0161ena na m\u011bsto.<\/p>\n V roce 1871 byla otev\u0159ena \u0161kola, roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e1 roku 1886 p\u0159\u00edstavbou postrann\u00edch k\u0159\u00eddel. Vyu\u010dov\u00e1n\u00ed je v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b dolo\u017eeno u\u017e za \u0160lejnic\u016f a v roce 1653 m\u011bla \u0161kola vlastn\u00ed budovu. Roku 1734 pro ni byl postaven v\u011bt\u0161\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fd d\u016fm a v letech 1825 – 1871 se u\u010dilo ve zd\u011bn\u00e9 budov\u011b na n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n Ve 2. polovin\u011b 19. stolet\u00ed se za\u010dala v\u00fdrazn\u011bji rozv\u00edjet turistika. Dne 23. srpna 1885 byl v Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edp\u011b zalo\u017een Horsk\u00fd spolek pro nejsevern\u011bj\u0161\u00ed \u010cechy<\/a>. Jeho pobo\u010dky pozd\u011bji vznikly ve v\u00edce ne\u017e dvaceti okoln\u00edch obc\u00edch. Spolek se velmi aktivn\u011b v\u011bnoval turistick\u00e9mu zp\u0159\u00edstup\u0148ov\u00e1n\u00ed krajiny \u0160luknovska a Lu\u017eick\u00fdch hor.<\/p>\n V roce 1903 byly osady Falkenhain, Neuforstwalde, Fiebigthal, Neusch\u00f6nlinde a Sch\u00f6nlinder Klause p\u0159ipojeny k m\u011bstu a roku 1910 dos\u00e1hla Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa nejvy\u0161\u0161\u00edho po\u010dtu 6930 obyvatel. S Kr\u00e1sn\u00fdm Bukem, Kamennou Horkou a Helami m\u011bla je\u0161t\u011b o tis\u00edc obyvatel v\u00edce. V dob\u011b p\u0159ed 1. sv\u011btovou v\u00e1lkou vznikla nov\u00e1 z\u00e1stavba na ji\u017en\u00ed stran\u011b m\u011bsta, sm\u011brem k Falkenheinu a Neuforstwalde. U\u017e v roce 1894 byla v\u00edde\u0148skou firmou Kameneczky, Mayer a spol. uvedena do provozu elektr\u00e1rna a ve m\u011bst\u011b bylo zavedeno pouli\u010dn\u00ed osv\u011btlen\u00ed. V roce 1910 byl tak\u00e9 vybudov\u00e1n vodovod, vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed vodn\u00ed zdroje pod Jedlovou.<\/p>\n Ve 20. letech pracovala ve m\u011bst\u011b \u0159ada textiln\u00edch a stroj\u00edrensk\u00fdch tov\u00e1ren, ko\u017eelu\u017ena i jin\u00e9 podniky. Byly tu tak\u00e9 dv\u011b pily, ml\u00fdn, ml\u00e9k\u00e1rna a pivovar H\u00e4ussler, zalo\u017een\u00fd roku 1878. Za hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 krize \u0159ada tov\u00e1ren zanikla, ale i p\u0159esto Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa z\u016fstala a\u017e do 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v\u00fdznamn\u00fdm pr\u016fmyslov\u00fdm m\u011bstem.<\/p>\n Po odsunu p\u016fvodn\u00edch n\u011bmeck\u00fdch obyvatel v letech 1945-1946 do\u0161lo ke zna\u010dn\u00e9mu \u00fapadku m\u011bsta a po\u010det obyvatel se sn\u00ed\u017eil asi na polovinu. Pozd\u011bji bylo ve m\u011bst\u011b zbo\u0159eno p\u0159es 300 zch\u00e1tral\u00fdch a opu\u0161t\u011bn\u00fdch dom\u016f, demolic\u00edm p\u0159itom podlehla i jihoz\u00e1padn\u00ed \u010d\u00e1st n\u00e1m\u011bst\u00ed.<\/p>\n V roce 2000 se Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa stala s\u00eddlem N\u00e1rodn\u00edho parku \u010cesk\u00e9 \u0160v\u00fdcarsko a m\u011bsto za\u010dalo znovu o\u017e\u00edvat. \u0158ada zanedban\u00fdch dom\u016f byla opravena a obnovy se do\u010dkal i m\u011bstsk\u00fd park. Dostav\u011bn byl tak\u00e9 jihoz\u00e1padn\u00ed roh n\u00e1m\u011bst\u00ed, kde vznikl po roce 2005 d\u016fm \u010cesk\u00e9ho \u0160v\u00fdcarska a v kv\u011btnu 2013 byl vedle n\u011bj otev\u0159en modern\u00ed hotel.<\/p>\n Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa – historie Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa je m\u011bsto, le\u017e\u00edc\u00ed v \u0161irok\u00e9 kotlin\u011b na horn\u00edm toku K\u0159inice, asi 6 km jihoz\u00e1padn\u011b od Rumburka a 8 km z\u00e1padn\u011b od Varnsdorfu. Jeho sou\u010d\u00e1st\u00ed jsou dnes tak\u00e9 osady Kr\u00e1sn\u00fd Buk, Dlouh\u00fd D\u016fl, Kyjov, Hely, Kamenn\u00e1 Horka, Sn\u011b\u017en\u00e1, Vl\u010d\u00ed Hora a Zahrady. Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa byla zalo\u017eena n\u011bkdy ve 2. polovin\u011b … <\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/www.telenec.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/Lipa_02.jpg\")
<\/a><\/figure>\n<\/div>\n![\"\"](\"https:\/\/www.telenec.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/Lipa_04.jpg\")
<\/a><\/figure>\n<\/div>\n![\"\"](\"https:\/\/www.telenec.cz\/wp-content\/uploads\/2021\/05\/Dum-Cesko-Saskeho-Svycarska.jpg\")
<\/a>[1] Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa - Lu\u017eick\u00e9 hory<\/a> - web<\/em>\n Zpracovan\u00e9 podle Lu\u017eick\u00e9 a \u017ditavsk\u00e9 hory<\/a>\n[2] Klos R.: P\u0159ehled d\u011bjin m\u011bsta Kr\u00e1sn\u00e9 L\u00edpy s okol\u00edm do konce t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky. M\u011bsto Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa 1997<\/em>\n[3] Stra\u0161il S.: Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa o\u010dima pam\u011btn\u00edka. M\u011bsto Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa 2006<\/em>\n[4] Kr\u00e1sn\u00e1 L\u00edpa<\/a> - web<\/em><\/pre>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"